Obchodní korporace – Společnost s ručením omezeným II.

Dnes budeme pokračovat v povídání o společnosti s ručením omezeným (dále jen SRO). Předně můžeme zmínit, jaké jsou výhody či nevýhody při podnikání „na vlastní pěst“ (tedy fyzická osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění) nebo podnikání prostřednictvím SRO.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Znovu je vhodné zmínit omezené ručení společníků, a to pouze do výše jejich nesplacených vkladů na základní kapitál obchodní společnosti. Podnikající fyzická osoba oproti tomu ručí celým svým majetkem, včetně soukromého. Podnikající fyzická osoba si v zásadě nemůže dovolit onemocnět na delší dobu, pokud to nemá mít dopad na její podnikání. U SRO jsou naopak nastaveny vcelku jasné mechanismy pro řízení, které umožňují jednotlivým osobám zabezpečit určitou časovou variabilitu či zastupitelnost.

V dnešní zrychlené době začínají hrát poměrně zajímavou roli i tzv. „ready made společnosti“, tj. předzaložené společnosti, které jsou již zapsány v obchodním rejstříku, mají svoje IČO, avšak nikdy nepodnikaly – vybereme si obchodní firmu, zaplatíme stanovenou sumu, podepíšeme smlouvu o převodu podílu a v řádu dní podnikáme bez zbytečných průtahů. Nicméně je nutno podotknout, že ne pokaždé je tento způsob započetí s podnikáním šťastný, jelikož se nemusí podařit vybrat společnost ušitou přímo vám na míru, tak jako tomu je vždy u samotného založení, u kterého od prvopočátku kooperujete.

Co se týče orgánů SRO, tak nejvyšším orgánem SRO je valná hromada. Valná hromada je složena ze všech společníků. Ti rozhodují o nejdůležitějších otázkách fungování obchodní společnosti jako např. o změně obsahu společenské smlouvy, jakožto základního a stěžejního dokumentu společnosti, či o volbě jednatelů atd.

Dalším orgánem je tzv. statutární orgán v podobě jednoho či více jednatelů, kteří jsou pověřeni tzv. obchodním vedením společnosti. Obchodním vedením zpravidla označujeme každodenní provozní činnost jednatelů, tj. rozhodování o organizačních, technických, obchodních, finančních a jiných otázkách běžného života. Jedná se v zásadě o krátkodobé nastavení podnikatelských aktivit.

Dozorčí rada je pak kontrolním orgánem, který však ze zákona není povinně zřizovaným orgánem v SRO. Nicméně, dozorčí radu je vhodné zřídit spíše u větších společností, aby byly zachovány všechny mechanismy nastavené pro fungování dané obchodní společnosti. Jako příklad kompetence dozorčí rady můžeme uvést kontrolu účetních závěrek obchodní společnosti.

Další zprávy z regionu