Co se týče pojistných smluv, tak jejich vymezení, včetně úpravy práv a povinností, nově nalezneme zakotvené v občanském zákoníku. Nutno upozornit na fakt, že u odvážných smluv se však neužijí některá ustanovení občanského zákoníku, a to zejména ustanovení o neúměrném zkrácení či změně okolností.

Sázkou se alespoň jedna strana zavazuje vůči druhé plnit výhru, pokud se ukáže její tvrzení o nějaké skutečnosti, která stranám není dopředu známá, jako nesprávné, nebo tvrzení druhé strany o této skutečnosti se ukáže jako správné. Je očividné, že pokud jedna ze stran při uzavírání smlouvy o sázce má jasné povědomí o tom, jak se věci skutečně mají (předmětem sázky nemusí být totiž jen budoucí skutečnost, ale i minulá resp. historická, kterou je možno vypátrat např. v historické literatuře či v encyklopedii), nemůže být taková smlouva platně uzavřena. Obě strany tedy musí mít stejnou výchozí pozici a stejnou naději na výhru i prohru. Nicméně, informace, které zvýší šance jednoho účastníka na výhru (pohybuje se v daném oboru, a proto je schopen zvýšit pravděpodobnost svého úspěchu) jsou obecně přípustné.

Od sázek upravených občanským zákoníkem (např. sázky mezi kamarády či kolegy o výsledku hokejového zápasu) musíme odlišovat sázky, hry a losy k jejichž provozování je nutno získat povolení správního orgánu za současného dodržení celé řady povinností vyplývajících z poměrně nové právní úpravy v podobě zákona o hazardních hrách. Tento zákon přinesl novou koncepční úpravu hazardních her, včetně dvoustupňového povolovacího řízení, kdy základní povolení k provozování hazardních her vydává Ministerstvo financí, avšak pravomoc rozhodovat o umístění herního prostoru (herna, kasino) na území obce získaly obecní úřady.