Zákoník práce obecně stanoví, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel má také možnosti zprostit se dané odpovědnosti (např. při úrazu v důsledku opilosti zaměstnance).
V poslední době je ze strany zaměstnavatelů kladen důraz na zlepšování pracovních podmínek a pracovního prostředí, což jde ruku v ruce s organizováním různých akcí a aktivit. S ohledem na téma dnešního článku je pak nutno zejména určit, zda daná akce konaná zaměstnavatelem souvisí s plněním pracovních úkolů či nikoliv. Ve svém nedávném rozhodnutí Nejvyšší soud připomněl, jak na tuto problematiku pohlíží soudní praxe (21 Cdo 255/2022). Za plnění pracovních úkolů je vždy považována, vedle výkonu pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru, též (jakákoliv) jiná činnost konaná přímo na příkaz zaměstnavatele, tj. bez ohledu na to, zda tato činnost spadá do rámce druhu a místa výkonu sjednané práce či nikoli. Rozhodující je dle soudu to, zda se jednalo, vzhledem k činnosti, při níž došlo k úrazu, z hlediska věcného, místního i časového objektivně o činnost konanou pro zaměstnavatele (nehraje zde totiž roli případná pohnutka či motiv zaměstnance).
Nejvyšší soud se v konkrétní věci potýkal s otázkou charakteru vánočního večírku. V daném případě vyšel ze zjištění, že nebylo možné dovodit, že se zaměstnankyně účastnila vánočního večírku, na kterém utrpěla úraz, na příkaz zaměstnavatele; tento současně nebyl zaměřen na plnění pracovních povinností nebo jiných činností zaměstnanců ve prospěch zaměstnavatele, či zvýšení odborné připravenosti. Jednalo se totiž o společenskou akci pořádanou a financovanou zaměstnavatelem pro zaměstnance (tj. tradiční poděkování zaměstnancům na konci roku), která neměla žádnou souvislost s jejich pracovními úkoly. Z takovéhoto důvodu ani úraz, který daná zaměstnankyně na této akci utrpěla, nebylo možno považovat za úraz pracovní. Z hlediska charakteru akce by tak bylo možno podobně nahlížet např. na v tomto období konané „firemní vaječiny“.
