Stejně jako v případě výsadby stromů je nutno upozornit na jistá specifika, která se k tomuto omezení váží. Předně je vhodné si uvědomit, že dané ustanovení působí preventivně, tzn., že vlastník pozemku se může domáhat ochrany do doby, než soused samotnou stavbu postaví. V případě, že již soused stavbu zrealizuje, se tato úprava neuplatní. Tím se liší od zmíněného ustanovení o výsadbě stromů, dle kterého se lze domáhat i odstranění stromů.

Dále, takto lze postupovat jen vůči stavbám, které nespadají pod režim stavebního zákona, resp. pod režim veřejnoprávního povolení, např. malý přístřešek pro králíky apod.

Důležitou podmínku pak představuje rozumný důvod. Tímto rozumíme situace, kdy by stavba mohla být potencionálním zdrojem imisí, tj. stínění, odnětí volného přístupu vzduchu, které by mohlo vést k zavlhnutí jiného objektu apod.

Z hlediska obrany vůči takovéto nežádoucí stavbě nesmíme zapomenout na to, že daná úprava představuje preventivní nástroj ochrany. To znamená, že bychom si měli být vědomi toho, jakou stavbu chce soused vůbec postavit, kde se má nacházet, a to proto, abychom mohli učinit příslušné právní kroky. Pokud totiž nebudeme schopni definovat, jaká stavba bude stát na pozemku souseda, a soused nám ani náznakem nesdělí, že má v plánu tuto stavbu realizovat, dostáváme se do patové situace, kdy případná ochrana dle výše uvedeného ustanovení v zásadě nebude možná.

Lze předpokládat, v souvislosti se zásahem do vlastnického práva souseda, že např. jednoduché vymezení toho, že si „nepřejeme“, aby si soused postavil jakoukoliv stavbu, bez její konkrétní specifikace, v blízkosti hranice pozemku, resp. po celé její délce, nebude soudu za daných okolností stačit (absence rozumného důvodu).