Přestože je ideálem tzv. nesporný rozvod, kdy se manželé dohodnou, jak na péči o nezletilé děti, tak na majetkovém vypořádání, je zde převažující počet případů, kdy rodiče svoji manželskou krizi řeší prostřednictvím soudních tahanic o nezletilé děti, v nichž navíc berou děti do pozice „rukojmích“ a používají je jako nástroj nátlaku. Praxe zná zejména tři možnosti – výlučná péče jednoho z rodičů, střídavá péče, či péče společná.

Společná péče obou rodičů představuje nejlepší uspořádání vztahů vzhledem k samotnému zájmu nezletilého dítěte. Základním předpokladem pro svěření do společné péče je dohoda obou rodičů – soud takovouto péči totiž nemůže nařídit sám ze své vůle. Vysoké nároky jsou kladeny na osoby obou rodičů a jejich schopnost se dohodnout, což předpokládá bezproblémovou kooperaci a vzájemnou komunikaci o výchově, výživě, osobním, sociálním a společenském rozvoji nezletilého dítěte.

Společná péče není zákonem nijak vymezena, výsledkem samotného soudního rozhodnutí je tak schválení dohody rodičů o společné péči. Společná péče v zásadě zachovává chod věcí k nezletilým dětem, jako před rozkolem manželství, s tím, že nezletilé děti tímto nejméně utrpí.

A k čemu je taková úprava vlastně dobrá? Modelovou situaci představuje skutečnost, kdy rodiče, ač zcela přesvědčeni o tom, že již nadále nebudou setrvávat ve společném svazku, nechtějí tímto nepřiměřeně zatěžovat své nezletilé děti. Žijí ve společné domácnosti a než se vyřeší jejich majetkové uspořádání, může být toto právě schůdná varianta, jak vzájemně fungovat. Samozřejmě se jedná i o urychlení celého procesu rozvodu manželství, kdy odpadají několikerá soudní stání, při kterých se za účelem určení péče a stanovení výživného zjišťují podrobně majetkové poměry, popř. schopnosti a možnosti jednotlivých rodičů se o dítě postarat, atp.

Společná péče by měla být nepochybně přípustná i v situaci, kdy manželé například bydlí v dostupné vzdálenosti a jsou schopni se v plném rozsahu podílet na všech aspektech své rodičovské odpovědnosti k nezletilému dítěti. Důležitou roli hraje také pravidelné vzájemné informování se o zdravotním stavu, školních výsledcích a mimoškolních aktivitách dítěte.