Spoluvlastnictví aneb jak je to s dohodou spoluvlastníků

Výkon vlastnického práva k téže věci se může stát, a nezřídka se také stává předmětem sváru spoluvlastníků. Příčinou zpravidla bývá různý pohled spoluvlastníků na to, jakým způsobem má být věc spravována resp. užívána.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Podstatnou roli při rozhodování spoluvlastníků hraje velikost spoluvlastnických podílů, se kterými jednotliví spoluvlastníci disponují. Avšak to, že spoluvlastník je (v rámci svého podílu) oprávněn užívat celou věc, ještě neznamená, že ji může bez dalšího užívat nad rámec podílu na úkor ostatních spoluvlastníků.

Ze zákona vyplývá, že ve věcech běžné správy spoluvlastníci rozhodují prostou většinou hlasů. Při rozhodování o významné záležitosti týkající se společné věci (jejím podstatném zlepšení, zhoršení, změně jejího účelu, zpracování) je pak potřeba dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Přehlasovaný spoluvlastník se však může bránit proti většinovému rozhodnutí podáním žaloby u soudu. Za žádoucí lze tak označit dosažení co nejširší možné dohody spoluvlastníků o jednotlivých aspektech správy společné věci, a předcházet tak případným neshodám.

Z judikatury Nejvyššího soudu pak vyplývá, že dohoda spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí je bezformálním jednáním a nemusí být písemná ani tehdy, týká-li se nemovité věci (pojem hospodaření se společnou věcí zahrnuje i užívání společné věci jejími spoluvlastníky).

Může být tedy uzavřena i ústně nebo konkludentně. Spoluvlastníci ji mohou uzavřít na dobu určitou nebo neurčitou, přičemž jsou svými smluvními projevy vázáni, nedojde-li ke změně poměrů nebo není-li dohoda nahrazena novou dohodou. Podstatnou změnou poměrů je přitom existence takových objektivních a subjektivních okolností, u nichž by bylo možno důvodně předpokládat, že při jejich existenci by došlo k jiné dohodě spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí. Změna v osobě jednoho ze spoluvlastníků však sama o sobě bez dalšího není podstatnou změnou poměrů, která by měla vliv na vázanost smluvních projevů spoluvlastníků o užívání společné věci (NS 28 Cdo 2130/2023).

V situaci, kdy nový spoluvlastník nastoupí na místo původního spoluvlastníka věci (např. v důsledku nabytí spoluvlastnického podílu v dražbě) tak nutno počítat s tím, že toto nepředstavuje automaticky podstatnou změnu poměrů a nový spoluvlastník tak bude muset respektovat stávající dohodu o užívání společné věci.

Další zprávy z regionu