Stav chodníků – odpovědnost

Přestože jsou poslední dny provázeny velmi teplým počasím, dnešní článek nás přenese spíše do zimního období, kdy stav chodníků představuje poměrně frekventované téma. V případě zranění osoby při pádu na chodníku je nutno vyřešit otázku, kdo za případný nepříznivý stav chodníku odpovídá, resp. kdo je povinen k náhradě újmy na zdraví.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Z pohledu dotyčné osoby je tedy nutno posoudit, zdali je v konkrétním případě založena odpovědnost vlastníka chodníku dle silničního zákona, případně dle jiných právních předpisů.

Nejvyšší soud ve svém nedávném rozhodnutí (NS 25 Cdo 548/2020) uvedl, že úprava obsažená v silničním zákoně zakládá zpřísněnou odpovědnost vlastníka komunikace za újmu, která vznikne uživateli v důsledku zvláštní nekvality komunikace, která je definována pojmem závada ve schůdnosti. Vlastník komunikace, resp. chodníku má pak zároveň několik možností, jak se této objektivní odpovědnosti zprostit, a to např. pokud prokáže, že nebylo v jeho možnostech závadu ve schůdnosti odstranit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.

Závadou ve schůdnosti se dle silničního zákona rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

Dle Nejvyššího soudu může závadu ve schůdnosti představovat jen takový úsek (místo) komunikace, který se svou nekvalitou vymyká obecnému stavu natolik, že jej uživatel není schopen rozlišit a upravit způsob chůze tomuto nenadálému nebezpečí. Není přitom vyloučeno, aby se závada ve schůdnosti vyskytla i v úseku špatného stavebního stavu komunikace, jestliže (ne)kvalitu vozovky či chodníku natolik výrazně překračuje, že ji uživatel nemůže rozpoznat ani při pohybu uzpůsobenému zhoršenému stavu komunikace.

Závadou ve schůdnosti tak nemůže být každý výmol či nerovnost, ale takové kvalitativně zhoršené místo oproti celkovému okolnímu stavu komunikace, resp. chodníku, které je povahou svého umístění pro uživatele nenadálé, tj. nepředvídatelné. Až v takovémto případě lze hovořit o vzniku objektivní odpovědnosti vlastníka chodníku.

Nejvyšší soud však doplnil, že není-li založena objektivní odpovědnost vlastníka dle silničního zákona, mohou být v daném případě nadále posuzovány podmínky vzniku odpovědnosti dle občanského zákoníku. V tomto ohledu bude např. zkoumáno, zdali vlastník chodníku plnil řádně své povinnosti udržovat chodník ve stavu umožňujícím bezpečný pohyb osob.

Další zprávy z regionu