OČTŘ pak mohou být ze strany některých oznamovatelů/poškozených nařčeny z toho, že jejich postupy jsou nedostatečné, ba dokonce i z toho, že nebyla potrestána konkrétní osoba, kterou označili. V některých případech se pak dovolávají tzv. práva na účinné vyšetřování, které vyplývá zejména z judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Principy účinného vyšetřování lze pak rámcově shrnout tak, že OČTŘ jsou povinny postupovat nezávisle, nestranně, důkladně a dostatečně, rychle a veřejně (pod kontrolou veřejnosti a za aktivní participace poškozeného).
Jak pak vyplývá z judikatury Ústavního soudu (IV. ÚS 1685/24) státu vznikne povinnost provést účinné vyšetřování, vznese-li dotčená osoba hájitelné tvrzení, že došlo k zásahu do jednoho z jejich základních práv, se kterým judikatura právo na účinné vyšetřování spojuje. Tzn. např. zásahu do práva na život, nebo práva na ochranu majetku.
Hájitelné tvrzení lze obecně charakterizovat jako takové, které není zcela nedůvěryhodné a nepravděpodobné, je možné prostorově i časově, je dostatečně konkrétní a v čase neměnné. Ve vztahu k majetkové trestné činnosti se musí jednat o takové tvrzení, které bude svědčit nejen o tom, že poškozený se pravděpodobně stal obětí majetkové trestné činnosti, nýbrž i o tom, že na něm spáchaný trestný čin dosáhl požadované míry závažnosti. Součástí hájitelného tvrzení pak musejí být i řádně vznesené a odůvodněné námitky toho, proč k ochraně práv poškozeného nepostačují prostředky soukromého práva.
Nutno však upozornit na to, že i pokud v konkrétním případě dojde k aktivaci práva na účinné vyšetřování, nejedná se o povinnost dosažení určitého výsledku, nýbrž pouze o povinnost OČTŘ podniknout určité kroky k objasnění věci.
Dle Ústavního soudu pak k naplnění práva na účinné vyšetřování v kontextu práva na ochranu majetku postačí, jsou-li závěry OČTŘ řádně odůvodněny, a to jak při interpretaci ustanovení zákona, tak u postupu při vyšetřování a učiněných závěrů; musí být zřejmé, že OČTŘ vyvinuly úsilí při zajišťování důkazního materiálu a objasňování skutkového stavu a vypořádaly se s námitkami poškozeného. Ne každý nedostatek trestního řízení, natož neprokázání tvrzeného trestného činu, je totiž způsobilý vést k závěru o porušení práva na účinné vyšetřování.
