Musí se jednat o výslovně vymezený trestný čin, pachatel musí buďto zamezit, nebo napravit způsobený škodlivý následek, anebo učinit oznámení o trestném činu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu v době, kdy ještě mohlo být škodlivému následku zabráněno, a toto musí učinit zcela dobrovolně. Jedním z výslovně uvedených trestných činů v ustanovení o účinné lítosti je též trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby.

Problematické z pohledu aplikace účinné lítosti může být právě posouzení dobrovolnosti jednání pachatele. Mělo by se totiž jednat o jeho svobodné rozhodnutí. V poslední době se tomuto tématu věnoval i Nejvyšší soud (4 Tdo 424/2021) při posuzování situace, kdy pachatel záměrně nepodával daňová přiznání k dani z příjmu a poté, co byl k jejich podání vyzván správcem daně, záměrně nepřiznal k dani z příjmu fyzických osob úroky z úvěrů a půjček, které poskytoval fyzickým a právnickým osobám.

Soud v dané věci mimo jiné shrnul, že dobrovolnost jednání pachatele není vyloučena jen proto, že pachatel jedná pod vlivem obecné obavy z možného trestního stíhání. I jednání, které je motivováno snahou odvrátit trestní stíhání jednající osoby, může být dobrovolné. Jestliže pachatel napravil škodlivý následek trestného činu v době, kdy mu z jeho hlediska bezprostředně ještě nehrozilo trestní stíhání, pak dobrovolnost jeho jednání není vyloučena. Rozhodnutí však není dobrovolné, jestliže pachatele k němu vede vědomí (třeba i mylné), že jeho trestný čin je již prozrazen, nebo jedná-li pod tlakem již bezprostředně hrozícího, či dokonce zahájeného trestního stíhání.

Podmínku dobrovolnosti tedy není zcela jednoduché naplnit a dovolání se účinné lítosti tak lze v tomto směru označit za neběžnou záležitost. V posuzovaném případě pachatel se svou obranou navíc neuspěl, neboť bylo soudem dovozeno, že pokud pachatel dodatečně splní svou daňovou povinnost až na podkladě výsledků daňové kontroly, byť dokonce ještě před zahájením trestního stíhání, nejedná dobrovolně ze své vlastní vůle, ale už pod hrozbou zcela bezprostředně hrozícího trestního stíhání. Již v okamžiku zahájení daňové kontroly jsou zde totiž činěny konkrétní úkony, které mají prokázat skutečnosti svědčící o případném zkrácení daně, a tedy v konečném důsledku o tom, že byl spáchán trestný čin.