Určování výživného – nadstandardní příjmy povinného rodiče

Při rozhodování soudu o výživném může dojít k situaci, kdy se nelze dopátrat skutečných příjmů tzv. povinného rodiče. Občanský zákoník v takovém případě zakotvuje pojistku, kdy pro stanovení výživného je u povinného rodiče rozhodný průměrný měsíční příjem ve výši pětadvacetinásobku životního minima (pro rok 2024 se jedná o částku 25×4 860 korun, to je 121 500 korun).

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Přestože se jedná o vysokou částku, pro některé povinné rodiče se tato částka jeví jako výhodná, neboť dosahují mnohem vyšších měsíčních příjmů. Jaká hlediska je tedy nutno vzít v potaz, pokud se jedná o rodiče s nadstandardními příjmy, který nespolupracuje v zájmu zjištění skutečné výše jeho měsíčního příjmu?

Shrnutí předmětných hledisek můžeme nalézt v judikatuře Ústavního soudu (IV. ÚS 1578/23). Z této vyplývá, že soud musí pro správné určení výživného pro nezletilé děti zjistit všechny relevantní skutečnosti, včetně celkové majetkové situace povinného rodiče. Soud je tedy povinen při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného rodiče vycházet nejen z fakticity jeho příjmů a jeho reálných majetkových poměrů, ale také z potenciality příjmů, tj. příjmů, kterých by mohl dosahovat. Soud tedy musí zkoumat i to, zda se povinný rodič nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Pro náležité posouzení majetkových poměrů musí soud přihlédnout také k celkové sumě movitého a nemovitého majetku povinného rodiče a ke způsobu jeho života, resp. jeho životní úrovni. Ta je dána bydlením, zájmovými aktivitami a koníčky, způsobem trávení dovolené atd.

U určení výživného u podnikatelů se pak soud nemůže spokojit s předložením evidence o hospodaření, ale v praxi musí komplexně zhodnotit majetkové poměry a životní úroveň povinného podnikatele. Je tedy nezbytné vycházet např. z daňového přiznání, peněžního deníku, předložených faktur a účetních dokladů k posouzení druhu jednotlivých výdajů a toho, zda jde o náklady nutné pro dosažení a udržení příjmu, či k výši odměn vyplácených podnikateli pro osobní potřebu.

K tomu je vhodné dodat, že tabulka pro stanovování výživného dětí zpracovaná Ministerstvem spravedlnosti nepostihuje všechny relevantní faktory, které mohou v individuálních případech ovlivnit výši výživného. Zohledňovány v ní nejsou například majetkové poměry rodiče dítěte. Tabulka má proto pouze doporučující a pomocný charakter.

Další zprávy z regionu