V takovém případě se nevyhneme posouzení celé situace v rovině trestněprávní. V tomto směru trestní zákoník upravuje skutkovou podstatu trestného činu usmrcení z nedbalosti. Tohoto trestného činu se dopustí mimo jiné ten, kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt proto, že porušil důležitou povinnost uloženou mu podle zákona. Co představuje onu důležitou povinnost trestní zákoník přímo nestanoví. Ze soudní praxe však vyplývá, že se jedná o povinnost, jejíž porušení má za dané situace zpravidla za následek nebezpečí pro lidský život nebo zdraví, kde tedy jejím porušením může snadno dojít k takovému následku, tj. vážnému život ohrožujícímu nebezpečí. Je pak na soudu, aby v každém jednotlivém případě po zhodnocení všech okolností uvážil, zda povinnost, kterou pachatel porušil svým jednáním, je porušením důležité povinnosti.

Ve vztahu k přijetí dostatečných opatření za účelem zabránění ohrožení života a zdraví, resp. řádnému vymezení bezpečného prostoru při kácení stromů nám soudní praxe již poskytla dostatečné vodítko (např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu, 3 Tdo 615/2024). Při kácení stromů je totiž nutno vyznačit (jasně rozpoznatelnými bezpečnostními značkami a signály) a řádně zabezpečit tzv. ohrožený prostor v požadovaném rozsahu. To znamená v rozsahu představujícím kruhovou plochu o poloměru nejméně dvojnásobné výšky káceného stromu. Pokud ten, kdo kácení stromů provádí, takovýto prostor řádně nezabezpečí, či nepřibere další náležitě poučenou osobu dopustí se porušení obecné prevenční povinnosti dle příslušného ustanovení občanského zákoníku do té míry, že je to třeba posoudit jako porušení důležité povinnosti ve smyslu trestního zákoníku. Přibráním další náležitě poučené osoby je třeba mít na mysli přibrání dostatečného množství takových osob, je-li to nutné k řádnému zabezpečení tzv. ohroženého prostoru.

Každé kácení stromů tak vyžaduje náležitou ostražitost, včetně dodržení veškerých povinností. Nehoda s fatálními následky totiž může v mžiku změnit nenávratně život mnoha osob.