Ze školského zákona vyplývá, že základními opatřeními ve vztahu k porušení zákona, školního nebo vnitřního řádu jsou opatření výchovná; zákon přímo zmiňuje tzv. kázeňská opatření ve formě podmínečného vyloučení/vyloučení žáka ze školského zařízení. Z prováděcích vyhlášek ke školskému zákonu pak dále vyplývá, že při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit (a) napomenutí třídního učitele, (b) důtku třídního učitele nebo (c) důtku ředitele školy.
Může však takovéto výchovné opatření představovat neoprávněný zásah do osobnostních práv žáka? Nejvyšší soud ČR (NS) se v nedávné době k tomuto vyjádřil (25 Cdo 917/2022). Jednalo se o věc zápasu žáků ve třídě, kdy došlo ke zranění žáka vyžadujícímu si hospitalizaci v nemocnici (na pozorování). Žáku, který způsobil svému spolužákovi zranění, bylo uloženo výchovné opatření v podobě důtky ředitele školy, protože tento nerespektoval školní řád a ublížil na zdraví spolužákovi. Potrestaný žák se bránil mj. tím, že škola si byla vědoma zápasů žáků (tyto tolerovala), že jednal neúmyslně a nedošlo k vážnému zranění spolužáka. Potrestaný žák tak považoval udělenou ředitelskou důtku za neoprávněný zásah do svých osobnostních práv a domáhal se po škole omluvy a náhrady nemajetkové újmy.
NS se však k tomuto vyjádřil v tom smyslu, že povinností žalované školy bylo vyšetřit úraz žáka, a bylo-li zjištěno, že jej způsobil potrestaný žák jednáním, které porušuje školní řád, takové porušení postihnout přiměřeným výchovným opatřením. K tvrzenému zásahu do osobnostních práv potrestaného žáka došlo v rámci tzv. zákonné licence, tedy výkonu zákonem stanovených oprávnění (resp. povinností) žalované školy, která vylučují neoprávněnost zásahu. Doplnit lze k tomuto i závěr odvolacího soudu, který zhodnotil, že udělená ředitelská důtka není natolik intenzivním zásahem do osobnosti potrestaného žáka, který by překračoval běžné životní nepříjemnosti nebo běžně objektivně společností akceptované normy soužití, a nejde o exces z výkonu práv a povinností žalované školy, který by zakládal neoprávněnost případného zásahu.
