Vydědění

Dnešním článkem ukončíme naše povídání o problematice dědického práva, když si připomene institut vydědění. Zákon stanoví, že zůstavitel může vyloučit tzv. nepominutelného dědice z práva na jeho povinný díl, či ho v jeho právu na povinný díl zkrátit. Zároveň uvádí důvody, pro které může zůstavitel k takovémuto kroku přistoupit.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Nepominutelnými dědici rozumíme děti zůstavitele a nedědí-li, pak jejich potomky. Na nepominutelné dědice je totiž pamatováno napříč jednotlivými dědickými tituly. Institut vydědění tak může být pragmatickým vodítkem pro zůstavitele za účelem vypořádání se s jeho „nezbedným“ dítkem.

Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který

a) zůstaviteli neposkytl potřebnou pomoc v nouzi (nouze je širší pojem, který nemusí spočívat jen v majetkovém nedostatku, nýbrž ve zdravotních problémech, psychických komplikacích zůstavitele apod.; zůstavitel na druhou stranu nesmí pomoc odmítnout a potomek musí mít objektivní možnost potřebnou pomoc poskytnout),

b) neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, jaký by projevovat měl (zde se bude rovněž zkoumat, zdali potomek měl reálnou možnost opravdový zájem vůči zůstaviteli projevit. To znamená, že zůstavitel má sám zájem se se svým potomkem stýkat, udržovat s ním běžný příbuzenský vztah, kdy případný nezájem ze strany jeho potomka se ho citově dotýká a vadí mu. V situaci, kdy potomek trvale neprojevuje o zůstavitele zájem proto, že zůstavitel neprojevoval zájem o potomka, nelze bez dalšího dovozovat, že by neprojevení tohoto zájmu potomkem mohlo být důvodem k jeho vydědění),

c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze (zvrhlá povaha potomka se může projevit např. ve způsobu spáchání trestného činu, tj. např. surový nebo trýznivý způsob, zákeřný apod.)

d) vede trvale nezřízený život (např. dlouhodobá závislost na alkoholu, drogách či hazardních hrách).

Dalšími důvody vydědění jsou nezpůsobilost nepominutelného dědice dědit, jeho zadlužení, či vedení marnotratného života, kdy nastává obava, že se pro jeho potomky nezachová ani povinný díl.

Vydědit potomka může zůstavitel prostřednictvím prohlášení o vydědění, zpravidla v písemné formě, kdy pro jeho sepis, změnu či zrušení platí stejná pravidla jako u závěti (toto prohlášení může být i součástí závěti). Lze dále doporučit, aby zůstavitel popsal skutečnosti, ze kterých dovozuje naplnění důvodů vydědění.

Další zprávy z regionu