Vydírání aneb co lze také považovat za pohrůžku jiné těžké újmy

Snaha dosáhnout cíle za každou cenu s sebou může nést nepříznivé následky, např. v podobě spáchání trestného činu vydírání. Toho se dle trestního zákoníku dopustí ten, kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl. Co lze však podřadit pod pohrůžku jiné těžké újmy?

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Nejvyšší soud (NS) k tomuto poskytl další vodítko (7 Tdo 90/2023). NS se zabýval případem, kdy se horlivá zájemkyně o koupi nemovitosti (obviněná), mimo jiné s úmyslem co nejvíce snížit kupní cenu nemovitosti, dopustila závadného jednání vůči prodávajícím (poškozeným). Nehodlala se totiž smířit s tím, že poškození ztratili zájem s obviněnou kupní smlouvu uzavřít, a to pro ztrátu důvěry. Ze strany obviněné tak bylo přistoupeno k podání žaloby na nahrazení projevu vůle, včetně vyznačení plomby v katastru nemovitostí (aby obviněná zabránila poškozeným prodat nemovitost jiným zájemcům). Zároveň poškozené navštívila a důrazně jim domlouvala, že pokud jí nemovitost neprodají za sníženou cenu, bude se s nimi soudit do konce jejich životů a poté i s jejich synem. Po zamítnutí žaloby celý proces vůči poškozeným zopakovala, včetně další návštěvy a naléhání. Toto mělo dopad na psychické zdraví poškozených (deprese, poruchy spánku atp.). Obviněná se pak bránila mimo jiné tím, že vykonávala pouze svá subjektivní práva a nemohla se tak dopustit protiprávního jednání.

Dle NS se o trestný čin vydírání nemůže jednat v případech, kdy je pohrůžka jiné těžké újmy uskutečňována zcela v souladu se zákonem (např. věřitel upozorní dlužníka, že na něj podá žalobu v případě nezaplacení dluhu do určité doby). Pohrůžka jiné těžké újmy pak může spočívat například v hrozbě udání pro daňové úniky u správce daně, přičemž nezáleží na tom, zda by takové udání mělo být pravdivé, anebo nepravdivé. Pohrůžka touto formou jiné těžké újmy však může naplňovat znaky skutkové podstaty vydírání výhradně tehdy, jestliže je použita protiprávním způsobem, respektive k účelu, k němuž daný úkon neslouží (například hrozba zahájení trestního stíhání učiněná s cílem vymoci zaplacení dluhu ze strany poškozeného, hrozba udání pro daňové úniky směřující k tomu, aby se poškozený neúčastnil veřejné soutěže).

NS pak dospěl k závěru, že ani žaloba v rámci civilního řízení (resp. opakované podávání totožných žalob) není dovoleným prostředkem, je-li zneužit k jiným účelům než domáhání se svého domnělého práva. Přemíra snahy tak v konkrétním případě může narazit na své limity.

Další zprávy z regionu