Získání přístupu k nemovitosti vydržením služebnosti

Fakt zajištění přístupu k nemovitosti je vždy nutno důsledně prozkoumat a právně ošetřit. Rozhodně nedoporučujeme spoléhat na dobré vztahy minulých generací nebo na slibované dořešení až po nějaké době. Je-li přístup k nemovité věci možný pouze přes cizí pozemky, pak je zapotřebí zpozornět.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Nejčastější a dle mého názoru i nejjistější formou zajištění užívání cizího pozemku pro chůzi a jízdu je zřízení služebnosti. Služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením, a to u nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí ve spojení se zápisem do tohoto veřejného seznamu.

Často se setkáváme se situací, že lidé spoléhají na stav „vždycky to tak bylo“, „tudy se chodilo/jezdilo vždycky“. Právě v těchto situacích pak vyvstává otázka, zda právo cesty nebylo vydrženo. V případě sporu pak musí rozhodnout soud. Soud musí posoudit, zda tu byla oprávněná držba práva odpovídajícího věcnému břemeni. Podle Nejvyššího soudu ČR: „Přes cizí pozemek lze přecházet na základě různých právních důvodů; může jít například o závazkový vztah, může jít o výprosu …, anebo může jít o užívání cizího pozemku jako účelové komunikace. Skutečnost, že se někdo chová způsobem, který naplňuje možný obsah práva odpovídajícího věcnému břemeni (např. přechází přes cizí pozemek), ještě neznamená, že je držitelem věcného práva“.

Předpokladem vydržení práva odpovídajícího služebnosti je výkon práva po stanovenou vydržecí dobu, a to v objektivně existující dobré víře. Ten, kdo toto právo vykonává, musí být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu toto právo patří, že je oprávněn přes cizí pozemek chodit. Tento pocit musí být podložen konkrétním důvodem opravňujícím k takovému přesvědčení (např. smlouvou, o které ani při zachování obvyklé opatrnosti neví, že je neplatná). Vlastník tento stav musí vědomě snášet. Jestliže tedy někdo přechází přes cizí pozemek, aniž by o tom vlastník věděl, nemůže se stát držitelem práva služebnosti. Kdo užívá cizí pozemek v domnění, že jde o veřejnou cestu, není v oprávněné držbě práva odpovídajícího věcnému břemeni.

Nový občanský zákoník upravuje tzv. mimořádné vydržení, když vlastníkem cesty nebo oprávněným ze služebnosti cesty se stane ten, kdo toto právo 20 let vykonává, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. Tím nový občanský zákoník umožňuje, aby se faktickému stavu věci, který trvá po takto dlouhou dobu, dostalo i právního základu.

Další zprávy z regionu