Výstava fotografií prezentuje zastávky tak, jak je zachytili doboví fotografové a jak je viděli při práci na tomto projektu fotografové současní. Podle nich nebylo snadné pořídit některé záběry. S ohledem na lepší výhled většinou fotografovali z oken bytů ve vyšších patrech. Do některých prostorů se dostali snáze, jinde s obtížemi, do některých (naštěstí jich není mnoho) vůbec.
O TĚŠÍNSKÉ TRAMVAJI
Výstavba košicko-bohumínské dráhy ve 2. polovině 19. století výrazně přispěla k nárůstu hospodářského významu Těšína, který se stal postupně dopravním uzlem. Nádraží však stálo v poli za městem a lidé museli používat kočáry. Pro zjednodušení spojení s centrem zažádalo město roku 1909 o povolení na stavbu elektrické dráhy. Po kladném vyřízení ji v roce 1910 zahájila firma AEG ve Vídni.
Poprvé se cestující svezli 12. února 1911. Trať o celkové délce 1793 metrů vedla z Bielské ulice přes náměstí a po příkré Hluboké ulici na dnešní polské straně hranice přes most Družby až k vlakovému nádraží, odtud se tramvaj vracela stejnou trasou zpět.
Na náměstí a před mostem Družby se nacházely výhybny. Manipulační trať, dlouhá 630 metrů, vedla kolem zámku do vozovny, která stojí dodnes (Dojazdowa ulice) a je na ní již několik let pamětní deska. Další všem přístupnou památkou je kus kolejí, které se podařilo vrátit jako připomínku do dlažby na polském náměstí. Na české straně je to pouze jediná rozeta na budově nádraží, do které bylo uchyceno trolejové vedení. Trať obsluhovalo 21 osob. První skupina řidičů a pracovníků absolvovala praxi ve Vídni a následné školení na místě.
Po 1. světové válce a rozdělení města v roce 1920 jezdila tramvaj dál, avšak důkladné kontroly na hraničním mostě, kdy se kromě pasažérů prohledával vnitřek vozu a podvozek, znemožňovaly plynulý provoz. Dne 2. dubna 1921 byla trať uzavřena. Vozy byly rozprodány a koleje s trolejemi byly do roku 1923 demontovány.
