„K rybaření mě jako dítě přivedl taťka a hned jsem se stal členem MO rybářského svazu ve Vítkovicích. Během puberty jsem si dal pauzu, ale hned po absolvování vojenské služby jsem se k rybaření vrátil. A chytám do dneška,“ vyprávěl Martin Horňák, který nejraději chytá na Vrbici v Pudlově, Antošovicích, Žermanicích, Těrlicku či Olešné. Ale nejraději má Vrbici, 90 procent výjezdů na kapry je právě tam. Ovšem výjezdy podniká i na další místa v republice. Při takových akcích si ale musí nastudovat podmínky rybaření, které se kraj od kraje v určitých drobnostech liší.
„Jako ostatní rybáři jsem začínal chytat na měkkou návnadu, což jsou rohlíky, žížaly, těsta a podobné věci. Ale před 17 lety jsme se s kamarádem rozhodli chytat velké kapry a začali kupovat boilli, který slouží na zakrmení a chytání ryb,“ pokračoval rybář. Ovšem kupované výrobky se mu zrovna moc nezdály, proto začal s kamarádem vymýšlet vlastní recepturu boilli. „Po dvou letech testování a kombinování různých ingrediencí se nám podařilo vymyslet složení, se kterým jsme spokojeni. Jedná se o náš vlastní recept, přičemž ingredience nás vycházejí přibližně na 13 tisíc korun ročně,“ pochvaluje si Horňák, který se u kaprů zaměřuje na trofejní ryby. To je pro něho minimálně 13kilový kapr.
Kapry pouští zpět
Od roku 2017 měl jeho rekordní kapr váhu 21,2 kilogramu. Letos při rybaření v jižních Čechách tento zápis přepsal na 23,6 kilogramu. „Je to úžasný zážitek přelstít a zdolat takovou rybu. Vyfotit se s ní a pustit ji šetrně zpět do revíru, aby udělala radost jinému rybáři. Sezona kaprů pro mě pomalu končí a přecházím na lov dravců. Což jsou například štiky, candáti či okouni. Ovšem u nich nemám, co se trofejních kousků týče, velké úspěchy,“ přiznal se rybář.
Výbavu na ryby má Martin Horňák za zhruba 50 tisíc korun, v tom jsou zahrnuty nejen pruty, navijáky, ale i lehátko, bivak a další věci, aby mohl několik dnů pobýt na rybách. Před vánočními svátky chodí již více než deset let pomáhat s prodejem kaprů na sádky do Žabně. V lednu a únoru se na víkendy stane úředníkem, protože od ostatních členů v organizaci vybírá staré povolenky a vydává nové. A s jarem se těší opět k vodě. „Má dovolená a volný čas je rybaření. Mám rád ten klid, pohodu, čtu si knížku. Já to nemám nastavené tak, že chodím rybařit kvůli masu, ale jdu si to užít. Samotný záběr, zdolávání ryby je třešničkou na dortu. A k tomu mám chápavou manželku, která můj koníček toleruje,“ usmál se Horňák.
