Zaměstnanci pak mají nárok na dvojnásobné množství takzvaných ochranných nápojů, které dle právních předpisů nesmí obsahovat více než 6,5 % cukru. Přechodná náhradní opatření letos Třinecké železárny vyhlásily už 31krát. Všichni doufají, že letos jde o konečné číslo.
Nárok na ochranný nápoj mají zaměstnanci na pracovištích s nepříznivými mikroklimatickými podmínkami celoročně. Avšak ve dnech, kdy venkovní teplota vystoupá nad 30° C ve stínu, se jim počet ochranných nápojů zvyšuje dvojnásobně. Kromě toho nárok na ochranný nápoj vzniká i zaměstnancům na pracovištích, kde se nepříznivé mikroklimatické podmínky běžně nevyskytují.
„Přechodná náhradní opatření z důvodu překročení teploty jsme letos v Třinci vyhlásili 14krát, v Tažírně oceli ve Starém Městě 19krát, ale nejčastěji jsme vedro řešili v Sochorové válcovně v Kladně, jíž se to letos týkalo 25krát,“ řekl v pondělí naší redakci Zdeněk Gorecki, představitel pro bezpečnost a ochranu zdraví Třineckých železáren.
Teplotu na pracovišti i potřebu doplňování tekutin nemusí vnímat dva pracovníci stejně. Zaměstnanci provozu Výroba železa a oceli Třineckých železáren, se kterými jsme se setkali na jejich pracovišti během čtvrteční denní směny, se ale shodli v jednom. Teplo je extrémní a nedá se na něj zvyknout.
Někteří vypijí za směnu 3 a více litrů minerálek a jiných nápojů, jsou ale i takoví, kterým nestačí ani 4,5 litru. „Potím se více než obvykle a potřebuji průběžně doplňovat tekutiny. Dneska jsem se už třikrát převlékal. Tričko bych mohl ještě teď ždímat,“ řekl jeden z dělníků.
Zvýšená potřeba v horkých dnech představuje pro zaměstnavatele částku navíc, obvykle ve stovkách tisíc korun. V roce 2022 to bylo 281 tisíc korun. Celkově na ochranné nápoje loni Třinecké železárny vyplatily bezmála 15 milionů korun.
Na výrobním provoze se vyvětrat prostě nedá
Místa, kde jsou zaměstnanci zatěžováni vyššími teplotami po celý rok, řeší zaměstnavatel technickými i organizačními opatřeními. Řada pracovišť je dnes klimatizovaných, včetně ovládacích kabin a velínů. Horku se však zcela uniknout nedá.
Kupříkladu Jan Rusz, který pracuje v kabině vedle dopravníku s aglomerátem na pracovišti přípravy vsázky, vychází během směny k zásobníku a právě tam je obrovské horko.
„Ve vysokých teplotách pracuji celoročně. V mé blízkosti je dopravován žhavý aglomerát na pásech a zespod mě ohřívá vyklopený materiál, který čeká na odvoz na vysoké pece. Všude je obrovské teplo, největší, když pracuji mimo kabinu. V té mám naštěstí novou klimatizaci, která mě trochu zchladí,“ vysvětlil Jan Rusz.
