„Plán investic jsme sestavovali s ohledem na současnou situaci na trhu, ekonomické výhledy a také jsme v něm zohlednili následky pandemie koronaviru,“ uvedl Jan Czudek, generální ředitel Třineckých železáren (TŽ).
Rekonstrukce vysoké pece
Ve druhé polovině srpna začne nejvýznamnější investice letošního roku, která potrvá 70 dnů, rekonstrukce jedné ze dvou vysokých pecí v třinecké huti, vysoké pece č. 6 v celkové výši přesahující 600 milionů korun. Její podstatou je rekonstrukce technologického zařízení, které je v provozu nepřetržitě 22 let a s ohledem na technický stav zařízení vyžaduje rozsáhlou obnovu.
Dojde také k renovaci nístěje pece a dokončí se modernizace posledního ze tří ohřívačů větru, které zajistí energetické úspory. „Snížením spotřeby energie dojde ke snížení emisí CO2, což je jedním z klíčových cílů rekonstrukce. Instalací nového zařízení pro předehřev spalovacího plynu a vzduchu dojde ke snížení spotřeby topných médií a podstatným energetickým úsporám při výrobě surového železa,“ upřesňuje investiční ředitel Radek Olszar.
Modernizace výroby oceli
Třinecké železárny letos také zmodernizují zařízení plynulého odlévání oceli č. 1, kde vymění původní rámy vodících stolic z roku 1989 a transformují licí proudy na možnost odlévání průměru kontislitku 600 mm. Dva licí proudy s tímto rozměrem už v železárnách fungují od roku 2018. Celkové náklady nepřesáhnou 300 milionů korun.
„Průměr 600 mm vyžadují především výrobci součástí pro energetický průmysl nejčastěji pro větrné elektrárny. Naší strategií je navyšovat podíl výrobků do ekologických oborů přispívajících ke snížení uhlíkové stopy. Proto jsme se rozhodli pokračovat v rozšiřování kapacity výroby kontislitků vyšších průměrů,“ podotýká Jan Czudek.
„Hutnictví čelí stejně jako další energeticky náročné obory výzvám spojeným se snížením emisí oxidu uhličitého.“Jan Czudek
Díky této investici budou Třinecké železárny moci dodávat další materiál pro nové větrné elektrárny, které mohou každoročně ušetřit miliony tun CO2. „Do jednoho zařízení dodáme ocel na součástky přibližně v objemu 15 tun. Jde o listová, azimutová a hřídelová ložiska a třecí spojky,“ podotýká generální ředitel.
Pokud jediná moderní 2MW větrná elektrárna vyrobí zhruba 4 000 MWh/rok, ve srovnání s elektrárnou spalující uhlí se jedná o úsporu ve výši okolo 4000 tun CO2 za rok. Loni z třinecké huti směřovalo do větrné energetiky přibližně 50 000 tun oceli, což je množství potřebné pro výrobu 3000 větrných elektráren. Díky jejich provozu dochází k roční úspoře o zhruba 12 milionů tun CO2.
Ekologické investice
V létě TŽ spustí již druhou významnou ekologickou investici na zpracování surovin. Jde o odprášení Zařízení pro odběr a zpracování směsi pro výrobu vysokopecního aglomerátu. Nový velkostroj je vybaven systémem odprášení, díky čemuž uniká do ovzduší méně prachu při zpracovávání surovin pro výrobu surového železa a oceli. Oba projekty huť financuje společně s prostředky Operačního programu Životní prostředí.
Budoucnost hutnictví a jeho transformace
„Hutnictví čelí stejně jako další energeticky náročné obory výzvám spojeným se snížením emisí oxidu uhličitého. Oteplování planety vnímáme jako závažný problém, na jeho řešení se však musíme podílet všichni. Pro výrobu oceli tradičním způsobem to znamená nastartovat zásadní technologické změny, které budou z historického hlediska průlomové,“ nastiňuje Jan Czudek.
Firmy ve skupině Moravia Steel – Třinecké železárny budou v letošním roce intenzivně pracovat na aktualizaci strategie výroby oceli s cílem snížení emisí CO2 v oblasti prvovýroby i energetiky. „Transformace našeho podniku bude velmi náročná, vypořádáme se s ní jen tak rychle, jak efektivní a rychlá bude dotační podpora z Evropské unie,“ uzavírá generální ředitel s tím, že jde o finančně velmi nákladné projekty.
