Lidé tohoto muže s přezdívkou Aston Villa v drtivé většině znají, jak jede na kole, za kterým má uvázaný vozík, který je plný železného šrotu. Tímto způsobem si přivydělává již desítky let.
Nevšední příběh Pavla Kajzara, který 29. června oslaví 70 let, se začal psát téměř 40 let nazpátek. „Ještě jsem pracoval ve firmě, kde jsem dělal závozníka. Ale měl jsem na starost i vykládku vagonů. Přitom jsem se chytil sběru. Nejen kvůli penězům, ale hlavně mě to baví. Nyní mě zajímá hlavně železo, ale kdysi jsem sbíral i papír a doma navíc třídím barevné kovy,“ vysvětlil Kajzar, který pak s plným vozíkem mířívá do bystřické sběrny. Kdysi jezdíval i do Oldřichovic – vždy záleželo na lepší ceně výkupu.
V 80. letech minulého století vznikla i jeho přezdívka Aston Villa. Tento anglický klub byl tehdy nesmírně populární a navíc úspěšný, když vyhrál Pohár mistrů evropských zemí. „V tomto týmu se vidím, proto jsem dostal přezdívku Aston Villa. A proč mi učaroval zrovna tento klub? Už ani nevím. Je prostě mým oblíbeným a fandím mu doposud,“ nastínil Kajzar, který své oblíbence viděl pouze v televizi.
Ovšem Pavel Kajzar není jen pasivním fotbalovým fanouškem. „Kdysi jsem hrával za Hrádek a na jejich zápasy stále chodívám. A když hraje na hřišti soupeře, dojedu tam na kole a zpátky se svezu s týmem. Za hrádeckým fotbalem jsem jel nejdále 57 kilometrů do Trojanovic-Bystrého,“ vyprávěl Kajzar s tím, že tenkrát byly v Trojanovicích soupeřem Hrádku Kunčice pod Ondřejníkem. Jejich hřiště se opravovalo, proto hrály v Trojanovicích.
Ač na první pohled působí Pavel Kajzar trošku jednodušším dojmem, lidé by se neměli nechat mýlit. Paměť mu slouží dokonale, navíc si i vše podrobně zapisuje, takže člověk si na něj jen tak nepřijde. A neeviduje pouze, kolik a kde najel kilometrů za sběrem plus kolik mu to vyneslo peněz. Při zápasech hrádeckých fotbalistů vede statistiky i jednotlivým hráčům.
Populární sběrač kovů, jehož rajon je od Jablunkova po Třinec, si mezi lidmi vysloužil skvělé renomé – bere jen to, co mu lidé dají. Na nic jiného nesáhne. A když si náhodou od někoho v hospodě půjčí nějaký drobák na pivko, dotyčný se nemusí bát, že mu peníze nevrátí. I když ho vzbudí třeba o půlnoci.
A jak dlouho se svému koníčku hodlá ještě věnovat? „Jedná se o celoroční práci na čerstvém vzduchu, která mě baví. I když v zimě již tak často nejezdím – ani v dešti. Jsem spokojený, a hlavně že mi slouží zdravíčko. Akorát škoda, že Aston Villa letos nedosáhla na pohárové příčky,“ shrnul muž, o kterém složila píseň a zároveň i natočila klip kapela S.T.S. „Písnička a klip se mi moc líbí. Je to humorné,“ uzavřel Kajzar, aby se vydal do Nýdku, kde měl slíbenou pračku.
