Pomocí názorných ukázek představuje možnosti a způsoby, jak esteticky pracovat s označováním provozoven a reklamou. Autorkou manuálu je architektka z odboru stavebního řádu a územního plánování Lenka Měchurová, která přiblížila, co je cílem tohoto dokumentu.
Co bylo důvodem pro vznik manuálu, který upravuje označování provozoven a umísťování reklam?
Je za tím snaha o estetizaci veřejného prostoru a zamezení přehršle reklamy ve městě, tzv. reklamního smogu.
Použití přemíry informací a barev má za důsledek přehlcení, které zhoršuje přehlednost veřejného prostoru. To může mít i přímý dopad na špatnou pozornost řidičů na silnicích. Impuls vzešel od kulturní komise, jako poradního a iniciačního orgánu rady města Třince, jejíž členové se ptali, zdali se město bude snažit omezit nevhodné reklamy na budovách ve městě.
Komu je tento předpis určený?
Je to jakési vodítko pro podnikatele, majitele provozoven nebo staveb, ve kterých jsou provozovny. Cílem je to, aby reklama byla vytvářena koncepčně, smysluplně a funkčně. Zjednodušeně řečeno, aby reklamy tzv. „nekřičely, neblikaly, nebylo ji příliš“, aby jejich podoba měla jakousi přijatelnou estetickou úroveň a zatraktivnila veřejný prostor. Ale manuál může studovat i kdokoliv, kdo se o veřejný prostor zajímá. Je volně přístupný na webových stránkách města.
Snahy o eliminaci reklamního smogu jsou i v jiných městech. Kde jste se inspirovali při tvorbě manuálu pro Třinec?
Samozřejmě nejsme první, kdo má takový manuál vypracovaný. Takovým průkopníkem v této oblasti je Brno, to má hodně obsáhlý manuál. Mají ho také ale okolní města, jako například Ostrava, Frýdek-Místek, Karviná nebo Kopřivnice. Manuály vznikají po celé České republice a zpracovány je má většina historických měst. V dokumentu jsou uvedeny i zdroje, ze kterých jsem čerpala.
Je dodržování manuálu nějak právně vymahatelné?
Ne, je to pouze materiál doporučující a snaží se ukazovat možnosti, jak by se s tou reklamou dalo pracovat. Měl by inspirovat podnikatele k možnostem prezentace ve veřejném prostoru. Město nechce jít cestou restrikcí a omezení.
Jaké máte zkušenosti s majiteli provozoven, když s nimi diskutujete o umístění reklam? Dá se s nimi rozumně domluvit?
Každý člověk je jiný. Někteří mě žádají, ať jim pošlu odkaz na manuál, chtějí se poradit, inspirovat. Chtějí se aktivně zasadit o to, aby jejich reklama působila esteticky a vkusně. Jiní ale mají „svoji hlavu“, a tak o možnostech reklamy víc diskutujeme.
Takže se v Třinci dočkáme toho, že postupně ubude nevkusných reklamních poutačů a nové reklamy budou vkusnější?
To ukáže čas. Nejsme asi schopni omezit stávající reklamní prvky. Navíc je třeba říci, že město může ovlivnit vizuální podobu reklamních poutačů pouze na objektech, které mu patří. Nicméně opravdu chceme dbát na to, aby reklama ve městě byla kultivovaná a esteticky zpracovaná.
Dokonce v městské soutěži Stavba roku vznikla nová kategorie, kde se bude hodnotit reklama, sdělení, vizáž.
Mohla byste na stupnici od 1 do 5 vyjádřit, kde se zhruba nachází Třinec, pokud jde o úroveň reklamního smogu (1 je nejlepší, 5 je nejhorší)?
Možná trojka. Jsou tady velice pěkné příklady prezentace provozoven. Některé ale naopak hraničí s reklamním smogem.
Je v Třinci nějaké místo, které je, pokud jde o reklamu, přeplácané?
To naštěstí ne. Je to dáno hlavně tím, že Třinec jako město nemá klasické soustředěné historické centrum s velkou hustotou provozoven, na kterém by bylo neestetické řešení reklamního označení více vidět. Na území města se nachází řada označení, která zejména zakrývají výlohy, a tím negativně ovlivňují členění i vnímání architektury okolních staveb.
