Tůňky a jejich okolí se specifickou vegetací vyhledávají například obojživelníci, plazi či vodní hmyz. Tento krajinný prvek různé hloubky, který za běžného stavu není propojený s tokem, přispívá ke zvýšení biologické diverzity a také k zadržování vody v krajině.

Kamil Turek se svými spolupracovníky je hloubí v Mostech u Jablunkova, Bukovci, Písku a také v Jablunkově. Na katastru města se jich aktuálně nachází víc než dvě desítky – i díky podpoře Agentury ochrany přírody a krajiny a z CHKO Beskydy.

„Tůňky jsme vytvořili například na podmáčeném neobdělávaném poli v jablunkovské části Městská Lomná. Je to výborná lokalita, v okolí hnízdí kachny, vyskytují se tam třeba i čejky chocholaté, které jsou ohroženým druhem,“ poukázal Kamil Turek, který je dlouholetým pracovníkem Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů se specializací na myslivost.

Šest tůněk, které v období sucha slouží i jako napajedla pro lesní zvěř, vzniklo vloni na podzim na pomezí Jablunkova a Písku – v místě původního koryta potoka Świerczyni, který po regulaci ústí do Olše.

„Vyhloubili jsme je na popud Jana Michalika. V Písku nám vyšli vstříc vlastníci pozemků, díky jejich souhlasu jsme se mohli pustit do díla. Na jaře v jejich okolí začne bujet život,“ je si jistý Kamil Turek. S úsměvem dodal, že snad jediným úskalím, které může při tvorbě tůněk nastat, může být zapadlý bagr.