Má pouze jinou historii, funkci a strukturu,“ řekl během úterní besedy profesor Karol Daniel Kadłubiec, vědec, pedagog, lingvista a folklorista pocházející z Karpentné.

Hlavním tématem večera, které do knihovny přilákalo zhruba stovku posluchačů, byla specifikace třech nářečních obměn na Těšínsku. O tom, s jakými jazykovými nuancemi se můžeme setkat na jihu, ve středu a na severu regionu, se lidé mohli přesvědčit na mnohých příkladech.

„Jihotěšínským nářečím mluví lidé na polské i české straně hranice. V Polsku je to Javořinka, Istebná a Koňakov, na české je to oblast od Hrčavy po Hrádek, konkrétně po potok Kompařov.

Sředotěšínské nářečí je typické pro obce a města od Hrádku po linii Chotěbuz–Těrlicko–Hradiště, kdežto pro změnu severotěšínsky se hovoří na Karvinsku a Orlovsku,“ přiblížil Daniel Kadłubiec.

Jako jeden z mnoha příkladů diferenciace uvedl, že na Hrčavě či v Písku „spiywajóm“, na Třinecku „śpiywajóm“ a v Horní Suché „śpiwajóm“.

„Nechci, abychom se zakuklili a soustředili pouze na nářečí, ale měli bychom si ho vážit a pečovat o něj,“ přesvědčoval profesor.

„Nářečí je blízké mému srdci, proto jsem ráda, že jsme se na dnešní besedě sešli v tak hojném počtu, a těším se na příště,“ řekla Martina Wolná, ředitelka třinecké knihovny. Spoluorganizátorem úvodního setkání z cyklu „Po naszymu je fajně“ byl informační portál Gorolweb.