Pokud bude trend pokračovat, tak bude cukrovkou brzy trpět téměř každý desátý obyvatel ČR. Například v České průmyslové zdravotní pojišťovně (ČPZP) se loni nemoc týkala bezmála 88 000 pojištěnců. V roce 2007 jich bylo necelých 43 000.
„Za rok 2018 byla diagnóza diabetes vykázána na 87 565 našich pojištěnců a celkové náklady na jejich léčbu se blížily částce 975 milionů korun,“ sdělila mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová. V ČPZP, která je třetí největší zdravotní pojišťovnou v zemi, meziročně stouply náklady na léčbu pacientů s diagnózou diabetes téměř o 8 procent a počty samotných pacientů o 2,4 procenta. Ovšem proti roku 2007 se počty diabetiků registrovaných u ČPZP více než zdvojnásobily a náklady se dokonce více než ztrojnásobily.
O nemocné pacienty s diagnózou diabetes mellitus pečují praktičtí lékaři a diabetologové. O pacienty, u kterých je onemocnění komplikované, pak pečují především diabetologové.
Diabetolog je odborníkem v oblasti diabetologie, metabolismu a výživy. Navrhuje vhodné léčebné postupy, sestavuje správný výživový režim a navrhuje příslušná preventivní opatření pro předcházení komplikacím. ČPZP má v celé ČR dostupnou smluvní síť diabetologů. „Podle nařízení vlády má být dostupný diabetolog do 45 minut od bydliště pojištěnce. Máme uzavřeny smlouvy se stovkami diabetologických ordinací, ať už v nemocnicích nebo samostatných ambulancí. Všichni naši klienti mají místní dostupnost zdravotních služeb zajištěnou,“ potvrzuje mluvčí Mazurová.
ČPZP se na tuto skupinu pacientů zaměřuje i ve svých preventivních programech. „Kromě úhrady běžné léčby si naši pojištěnci mohou zažádat o příspěvek až 500 korun na nákup produktů a pomůcek, které slouží jako prevence zhoršení nemoci, umožňují změřit hladinu cukru v krvi nebo usnadňují léčbu,“ uvedla Elenka Mazurová. Příspěvek tak lze využít například na doplatek při nákupu speciální obuvi pro diabetiky, testovacích proužků pro zjištění glukózy/ketonů v moči, příslušenství k inzulínové pumpě nebo glukometr.
Příznaky cukrovky bývají zpočátku nenápadné a může se projevit až s vážnými komplikacemi. Diabetes rozdělujeme na dva typy. Takzvaný diabetes 1. typu vzniká poškozením buněk slinivky břišní vlastním imunitním systémem. Ta pak není schopna produkovat dostatek hormonu inzulinu, jenž cukr odbourává, a tak se jeho množství v krvi zvyšuje. Nejčastěji tímto druhem cukrovky onemocní člověk do 15 let života, může se ale objevit i později.
Trochu jiný problém představuje diabetes 2. typu, u kterého počty nemocných závratně narůstají. Ten se vyznačuje zprvu relativním nedostatkem inzulinu, který ale může přejít až v nedostatek absolutní a podstatnou roli také hraje tzv. inzulinová rezistence, kdy slinivka inzulinu sice vyrobí dostatek, ale tkáně nemocného na něj v různé míře nereagují. Ačkoliv dříve se tento typ vyskytoval u lidí většinou po čtyřicítce, dnes se již jedná o civilizační onemocnění i mladších generací. Svůj podíl na tom má především nesprávný životní styl – konzumace nevyvážené stravy, přejídání, sedavé zaměstnání a nedostatek pohybu.
Diabetes se obvykle zjistí při preventivní kontrole u praktického lékaře, který následně určí vhodnou léčbu. Pokud je nemoc odhalena včas, stačí mnohdy změna životosprávy. Neléčený diabetes však může kromě akutních závažných komplikací, jako hypoglykemické/hyperglykemické kóma, vést i k chronickému poškození některých tkání, především očí, ledvin, periferních nervů a cév.
Důležitost prevence onemocnění připomínají různé osvětové aktivity. Jednou z nich je Světový den diabetu, který je od roku 1991 vyhlašovaný Světovou zdravotnickou organizací a Mezinárodní diabetologickou federací. Připadá na 14. listopad, na výročí narození objevitele inzulínu Fredericka Bantinga.
