V našich městech a obcích usedlo do křesla v zastupitelstvu 81 žen. Pouze o jednu více, než tomu bylo před čtyřmi lety. Post prvních dam u nás zastává devět žen. V Třinci je to již počtvrté v řadě Věra Palkovská. Český Těšín má ve svém čele ženu úplně poprvé, starostkou se tam stala Gabriela Hřebačková. Ostatní první dámy už starostovaly v minulém období – Věra Szkanderová v Písku, Eva Kawuloková v Milíkově, Lenka Husarová v Návsí, Renata Pavlinová v Dolní Lomné, Monika Czepczorová v Bukovci, Uršula Waniová v Ropici, Vladislava Latochová ve Vělopolí. Dvě z jmenovaných dam jsou dokonce rekordmankami. Na starostovské židli sedí přes dvacet let.
Malou obec Vělopolí vede i nadále staronová starostka Vladislava Latochová. Je nejdéle sloužícím komunálním politikem v regionu, který si v obci udržel nejvyšší post. V čele Vělopolí je nepřetržitě už od roku 1990. A jak vzpomíná, tenkrát byly v celém okrese Frýdek-Místek pouze čtyři starostky. Letos před volbami vážně zvažovala, že už do vedení Vělopolí kandidovat ne-bude. Je v důchodovém věku a chtěla si ponechat pouze psaní obecní kroniky a článků do zpravodaje. Nakonec to ale dopadlo jinak.
„Mohou zaznívat hlasy, že bych už to měla přenechat někomu jinému, ale my máme nyní rozjetou velkou akci, výstavbu domovních čističek odpadních vod, a já jsem toto břímě nechtěla hodit na ramena někomu novému. Bude s tím totiž neskutečně hodně práce. Nepřišlo by mi fér od toho utéct,“ přiznala Vladislava Latochová, starostka obce s necelými třemi stovkami obyvatel. Naznačila tak, co ji následující roky čeká.
Svou již v pořadí sedmou „čtyřletku“ v čele téměř 4tisícové obce rozjíždí náveská starostka Lenka Husarová. Když vzpomíná na začátky své politické kariéry v roce 1994, na tváři se jí značí úsměv. „Úřad jsme měli tehdy v přestavěných unimobuňkách v místě současného JZD. Měla jsem tam stůl a dva papíry. Přišla jsem po mateřské, vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu,“ přiznala starostka a vzpomněla, jak na zkušenou chodila za známými na jablunkovský úřad a s sebou pak do Návsí tahala igelitky materiálů, dokumentů a vědomostí. „Bylo to těžké, ale velmi poučné. Jsem ráda za to, že jsem si všechno musela oběhat a naučit, stejně jako za to, že jsem vždycky narazila na úředníky a odborníky, kteří mi dokázali pomoct a nasměrovat mě,“ dodala. Roky ve funkci jí připomíná stará, mohutná skříň, s níž se přestěhovala na novou adresu současného úřadu a která je dominantou starostčiny kanceláře i dnes. „Je sice nefunkční, ale já jsem prostě pověrčivá a mám strach, že kdybych ji vyhodila, něco se stane,“ přiznala s úsměvem starostka.
Více o dvou starostkách rekordmankách si můžete přečíst už dnes v Třineckém hutníku.
