Jak jste se dostala k bylinkám?
Bylo to již v dětství. Na druhém stupni základní školy jsem si začala dělat herbáře. Když to vezmu celkově, příroda mě zajímá – od ptáků, zvířat, kamenů až po rostliny, mezi které bylinky patří. Od mala bydlím v tomto kouzelném koutu naší republiky, pocházím z Písku a nyní žiji v Dolní Lomné, kde je nádherná příroda. Když jsme s maminkou chodívaly do lesa, vždy jsme si přinesly například listí ostružin, malin, borůvek. Tím vše odstartovalo a já se začala o bylinky zajímat hlouběji. Zkoumala jsem, k čemu se která bylinka hodí, jaká jiná by se k ní mohla přidat, aby ve společné kombinaci byly prospěšné a podobně.
Některé legendy vypráví, že určité bylinky se mají sbírat například při úplňku, aby byly účinné. Jedná se o pověry, nebo skutečnost?
Zřejmě by to bylo romantické, ale nedokážu si představit, jak bych bylinky v dané situaci vůbec hledala. Ovšem existují pravidla ohledně sběru bylinek. Například některé se sbírají kvetoucí, jiné za sluníčka, další za sucha a podobně. Je to tím, že v dané chvíli jsou nejsilnější a pro další potřebu neúčinnější. Třeba mateřídoušku a třezalku trhám v poledne, když svítí sluníčko a rostliny jsou rozkvetlé a voňavé. Na druhou stranu u listí to je jedno. Ovšem u kopřivy se zase říká, že ideální sběr je ve 14 hodin.
Jak se člověk stane bylinkářem?
Ideálně od dětství. Člověka musí příroda bavit a trávit v ní hodně času. Poznáváte bylinky, jejich účinky a časem je třeba nabídnete i některému známému, kterému pomohou. Najednou máte dobrý pocit a bylinky již nesbíráte jen pro sebe, ale i pro druhé. Za sebe můžu říct, že většinu svých bylinek rozdám, ať si lidé uvaří dobrý a zdravý čaj. Dávám je těm, kteří je potřebují, a mám dobrý pocit, když pomohou. Z toho mám největší radost.
Jaká bylina je vaší nejoblíbenější?
Mám své favority. Ovšem každá bylinka je k něčemu, a když se v čaji spojí, získávají na síle. Ale člověk musí vědět, které bylinky spojit – například na nachlazení, srdce, ženské problémy. Kombinací je spousta, a když se v tom vyznáte, můžete i experimentovat. A teď k samotné otázce, mám ráda černý bez. Z jarních bylinek je to kopřiva, i když čaj z ní není pro mnoho lidí chutný, na druhou stranu kopřiva lidské tělo krásně pročistí. Já mám kopřivu ráda i proto, že ji sbírám holýma rukama. Zbožňuji, když mi při sběru mravenčí ruce. Jarní kopřiva má v tomto směru mnohem větší sílu než v létě odrostlá. Navíc toto mravenčení je dobré proti revmatu.
Je důležité při zpracování bylinek dodržovat určité postupy, aby nedošlo k jejich znehodnocení?
Bylinky by se měly sušit ve větrané místnosti, a hlavně skladovat suché. V opačném případě je můžete rovnou vyhodit. K tomu je náchylný například černý bez. Pro samotné sušení je dobré rostliny rozvěsit, pokud mají tuhé lodyhy, rozválím je válečkem, abych urychlila sušení. Zkusila jsem použít i sušičku, ale není to ono, já používám klasický způsob rozvěšení. Navíc k tomu mám podmínky, protože mám jednu místnost vyhrazenou právě pro sušení a skladování bylinek. Po vysušení je uchovávám v papírových či plátěných pytlech, aby bylinky dýchaly a nezapařily se.
Mají bylinky nějakou záruční dobu?
Do roka by se měly spotřebovat. Je to jednoduché, bylinku využíváte, než vyroste nová, která starou nahradí. Bylinka po roce začne ztrácet barvu, vůni, už to zkrátka není ono. Proto je důležité vědět, v kterém ročním období jaká bylinka zrovna roste a rovněž, kde ji můžete najít. Ale pozor, musíte brát i v potaz aktuální počasí – když je sucho, bylinka může začít růst dříve, při dešti a chladu se naopak může opozdit. Člověk si vše musí uhlídat, v opačném případě může mít smůlu a na danou rostlinku si počká do dalšího roku.
Když onemocníte, spoléháte se na bylinky?
Samozřejmě začnu bylinkami, ale je to dlouhodobá záležitost. Nejedná se o tabletku, která zabere ihned. Bylinky jsou spíše o prevenci. Když člověk ví, že ho trápí migrény, pije dané bylinky dlouhodobě, aby migréně předešel.
Celý rozhovor jsme přinesli ve středečním vydání Třineckého hutníku.
