Vliv poškozeného na vznik vlastní újmy

Není ničím neobvyklým, že sám poškozený si někdy své újmě jde více či méně naproti. Každý je omylný, různě tolerantní vůči riziku a bohužel i vůči dodržování pravidel. Často pak újma vzniklá na majetku, ale i na zdraví, je způsobena nejenom činností třetí osoby, ale právě i samotného poškozeného.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Právní úprava tuto skutečnost reflektuje a poměrně logicky stanovuje, že pokud škoda vznikla, popřípadě se zvětšila vlivem okolností, které lze přičíst poškozenému, pak se povinnost škůdce k náhradě této škody poměrně sníží, s výjimkou případů, kdy je vliv počínání poškozeného zanedbatelný (§ 2918 občanského zákoníku).

Často mají pochybení poškozeného základ v porušení právních předpisů či jiných závazných pravidel. V případě nedávno řešeném Nejvvyšším soudem (rozsudek č.j. 25 Cdo 1618/2024-111) šlo o situaci, kdy újma na zdraví způsobená při stavební činnosti dospěla až k soudnímu sporu o náhradu újmy mezi přímými aktéry, fyzickými osobami. Samotná geneze celého případu (majícího i trestněprávní souvislosti) zde není podstatná. Podstatné je to, že škůdce, který (v rozporu s předepsanými postupy) z výšky skoro devět metrů shodil na poškozeného (majícího veškeré ochranné pomůcky a dodržujícího BOZP) dřevěnou paletu o hmotnosti skoro 60 kg, se bránil tím, že poškozený v době újmy neměl povolení k pobytu a práci pro zaměstnavatele vykonával bez pracovního povolení. S tímto poukazem škůdce požadoval snížení své odpovědnosti o 50 %.

Nejvyšší soud v předmětném případu odkázal na svou dřívější judikaturu, a shrnul, že spoluúčast poškozeného na vzniklé újmě založí pouze porušení právní normy, jež slouží k ochraně práv porušených škůdcem. Nejvyšší soud poměrně logicky uvedl, že ani existující povolení k trvalému pobytu by (překvapivě) nebylo schopno zastavit 60 kg vážící dřevěnou paletu padající na poškozeného z výšky skoro devíti metrů.

Striktní rozlišování mezi účely právních norem, které byly ze strany poškozeného případně při vzniku újmy porušeny, je tak velmi zásadní – aplikace tohoto přístupu najde uplatnění v celé řadě typů škodních událostí – např. při dopravní nehodě způsobené nedáním přednosti v jízdě může škůdce (viník nehody) jen stěží zmírnit svoji odpovědnost poukazem na to, že poškozený neměl v kufru lékárničku (samozřejmě s případnou výjimkou situace, kdy absence lékárničky měla skutečně reálný vliv na např. včasné ošetření samotného poškozeného).

Nejlepším řešením však nadále zůstane dodržování pravidel a zachování si přiměřené obezřetnosti a opatrnosti.

Další zprávy z regionu