Jenže lidé, ať už v roli soudců, lékařů či manažerů, nejsou stroje. Na naše úsudky působí tzv. kognitivní zkreslení, jemné vlivy mysli, které si často ani neuvědomujeme.
Rozhodování je proto předmětem mnoha psychologických studií, z nichž některé se zaměřily i na soudní prostředí.
První studie Danziger, Leva and Avnaim-Pesso. 2011 zkoumala, jak čas od poslední přestávky na jídlo ovlivňuje rozhodování izraelských soudců o podmínečném propuštění. Analýza 1 112 rozhodnutí izraelských soudců ukázala, že bezprostředně po pauze soudci vyhověli zhruba 65 % žádostí, zatímco před přestávkou se tato míra blížila nule. Po pauze se čísla opět vrátila na 65 % a postupně klesala. Studie však nezkoumala další faktory, například zda soudci nezařazují jednodušší případy na období po pauze. Jinými slovy studie prokazuje korelaci těchto proměnných, nikoliv jejich kauzalitu.
Druhá studie Englich, Mussweiler, and Strack. 2006 pojednávala rovnou o čtyřech experimentech, kdy jeden z nich se zaobíral vlivem náhodného hodu kostkou na přísnost soudci ukládaných trestů. Hypotéza zde byla taková, že lidé při svém rozhodování hledají tzv. kotvu, kterou při svém rozhodování považují za určitý referenční bod. V dané studii bylo záměrem zjistit, nakolik jsou soudci ovlivňováni i nelogickou kotvou jako je hod kostkami, které byly „cinknuté“ tak, aby na nich padlo v součtu buďto číslo 3 nebo 9; soudci pak dostali k prostudování modelový případ a měli k němu navrhnout adekvátní trest. Studie zjistila, že efekt ukotvení se projeví i při takovéto náhodně určené kotvě. Soudci, kteří pracovali s kotvou 3 totiž navrhovali průměrný trest v délce 5 měsíců, kdežto ti, kteří pracovali s kotvou 9 navrhovali průměrný trest 8 měsíců odnětí svobody.
Podobným vlivům podléhá v různé míře každý z nás, ať už při práci, v osobním životě, nebo při nákupech. Úplně se jim vyhnout nelze, ale vědomí jejich existence nám může pomoci rozhodovat odpovědněji a vyváženěji. Je však třeba zdůraznit, že obě citované studie probíhaly v zahraničí. Nelze z nich proto vyvozovat závěry o rozhodování českých soudců. Jejich jmenování totiž předchází i náročné psychologické prověrky, které mají zajistit, aby soudci dokázali činit nestranná rozhodnutí a jakýmkoli vlivům co nejlépe odolávali.
