Je zásadní rozdíl mezi pálením odpadu ze zahrady nebo lesa na ohništích a plošným vypalováním suchých porostů, které je podle zákona o požární ochraně striktně zakázáno. Při porušení zákazu umožňuje tento zákon uložení peněžité sankce – pokuty, občanům až do výše 25 tisíc korun, firmám až půl milionu korun.

Vypalování trávy je v České republice zakázáno hned třemi zákony: zmíněným zákonem o požární ochraně, ale také zákonem o ochraně přírody a krajiny a zákonem o myslivosti.

Pálení listí, klestí a shrabané trávy na „jedné přiměřené hromadě“ není zákonem výslovně zakázáno. Ovšem i na pálení listí na zahradě platí určitá pravidla a omezení, které stanovuje zákon.

Pro podnikající fyzické a právnické osoby platí, že musí plánované pálení rostlinných zbytků ohlásit příslušnému operačnímu středisku HZS (hasičského záchranného sboru) v kraji. Při ohlašování musí uvést datum a místo pálení, zodpovědnou osobu, přibližnou dobu pálení a kontakt. Povinnost ohlášení pálení pro řadové občany není zákonem stanovena, při pálení většího množství zbytků se však doporučuje (mj. zabrání zbytečnému výjezdu jednotek hasičů při zpozorování „požáru“ kolemjdoucími či sousedy).

Oheň se nesmí zakládat na místech se vzrostlým porostem, loukách a strništích a ve vzdálenosti 50 metrů od lesa. Jednotlivé obce mohou vyhláškou upravit podmínky pro nakládání s tímto odpadem.

Při pálení rostlinných materiálů (zvláště listí) na zahradě nám energie, která je v nich obsažena, k ničemu neposlouží, jen ohřeje vzduch a oheň zadýmí okolí a přivodí zbytečné nepříjemnosti u sousedů, třeba u schnoucího prádla. Rostlinné materiály je nejlepší využít do kompostu, díky němuž získáme kvalitní hnojivo do záhonů. A větve lze štěpkovat.

Pokud se i přesto rozhodnete odpady na zahradě spalovat, dodržujte alespoň tato bezpečnostní opatření:

• Pálení musí kontrolovat osoba, která dovršila věku 18 let.
• Místo pálení se nesmí nechat bez dozoru.
• Ohniště musí být založeno na nehořlavém, např. hliněném podkladu, a musí být obloženo kameny nebo odkopáno k zabránění rozšíření ohně.
• Vždy musí být k dispozici prostředky, kterými oheň uhasíte – kbelík s vodou, lopata a písek, zahradní hadice…
• Oheň se nesmí rozdělávat za pomoci hořlavých kapalin (např. benzín).
• Pálení se nesmí provádět při nepříznivých povětrnostních podmínkách, jako je inverze nebo silný vítr.
• Je nutné dodržovat bezpečnou vzdálenost ohniště od zástavby a hořlavých předmětů tj. domů, plotů, aut, apod.
• V případě, že se oheň vymkne kontrole a nelze jej uhasit vlastními silami, je osoba, která pálí suchý zahradní odpad, povinna okamžitě ohlásit požár na číslo tísňového volání 112 nebo 150.

A na závěr ještě jedno upozornění. Na otevřených ohništích, zahradních krbech nebo otevřených grilovacích zařízeních lze podle zákona pálit pouze dřevo, dřevěné uhlí a suché rostlinné materiály. Je zakázáno pálit obaly od plastů, igelit, barevné časopisy a noviny, chemicky ošetřené dřevo (okenní rámy, dřevotříska, dřevo ošetřené laky nebo barvou), vlhké zahradní odpady, plasty, gumu, chemické přípravky (o pálení vyjetých olejů nemluvě) apod., a další materiály, u jejichž spalování vzniká velké množství pro člověka škodlivých emisí. Většina z nich zůstává ve vzduchu ve výšce 10 metrů a poté klesá zpátky na zem.

Co se týká pohybu ve volné přírodě, lidé by zde měli být opatrní a měli by používat zdravý selský rozum. Kuřák by v lese neměl odhodit na zem ani nedopalek, ani zápalku. Odhozený, neuhašený nedopalek cigarety může mít katastrofální následky, stejně jako založené ohniště v blízkosti lesa.

Pokud si lidé chtějí opéci na výletě špekáček, nebo podobný masný výrobek, rozhodně ne v lese. Raději na volné ploše někde u vodního toku či rybníka k snadnějšímu uhašení, nebo nejlépe počkat až na ohniště u nějaké restaurace. Vhodný ke kvalitnímu uhašení může být i písek.