V právní praxi se můžeme setkat se dvěma pohledy na povahu spropitného. Jeden se kloní k tomu, že se jedná o plnění bez právního důvodu, tedy o tzv. bezdůvodné obohacení, které zákon definuje tak, že „kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ V této souvislosti je nutné věnovat pozornost sousloví „bez spravedlivého důvodu“. Spropitné, přestože ve své podstatě je bezdůvodným obohacením, není obohacený (např. číšník) povinen ochuzenému (zákazníkovi) vracet. Oním spravedlivým důvodem, z něhož bylo spropitné poskytnuto, je v tomto případě společenská zvyklost, která s poskytováním spropitného počítá. Navíc s přihlédnutím ke znění § 2992 občanského zákoníku platí, že pokud jedna osoba obohatí druhou s úmyslem ji obdarovat nebo obohatit bez úmyslu právně se vázat, nevzniká povinnost takovéto obohacení vydat.
Druhým pohledem je pak hodnocení spropitného jako zvláštní formy darování ve smyslu § 2060 občanského zákoníku, který uvádí, že „bylo-li někomu něco dáno z uznání nebo vzhledem k jeho zásluhám nebo jako zvláštní odměna, je to darování, pokud na to příjemce neměl již dříve právo.“
Pokud se na spropitné podíváme z daňového pohledu, je nutno uzavřít, že jakékoli přijetí spropitného je zpravidla zdanitelným příjmem podle zákona o daních z příjmů a za splnění zákonných podmínek by mělo být i předmětem daně. Je však třeba rozlišovat, zda je příjemcem spropitného zaměstnanec (číšník, barman atp.) anebo podnikatel (provozovatel baru či restaurace). Pokud se jedná o spropitné přijaté zaměstnancem, pak se zpravidla nejedná o platbu, která se zahrnuje do elektronické evidence tržeb podnikatele a není tedy evidovanou platbou (tržbou). V případě spropitného přijatého podnikatelem (podléhá-li jeho činnost elektronické evidenci tržeb) pak spropitné podléhá evidenci, a jedná se proto o příjem, který je v rámci EET nutno zaevidovat jako tržbu.
Dobrou zprávou pro všechny zúčastněné však je, že daňová správa se – z pohledu možného doměření daně z příjmů ze spropitného – aktuálně problematikou spropitného a jeho zdanění příliš nezabývá.
