Může se stát, že se pak bývalí partneři snaží veškerými dostupnými prostředky vytvořit si silnější postavení vůči tomu druhému. S rozmachem sociálních sítí a množstvím informací, které lidé o sobě sdílejí, je právě získání přístupu k sociálním sítím velmi ceněným artiklem. V dnešním článku proto navážeme na jeden z článků předchozích, když se budeme věnovat dalšímu jednání, které může naplnit skutkovou podstatu trestného činu Neoprávněný přístup k počítačovému systému a neoprávněný zásah do počítačového systému nebo nosiče informací. Tímto jednáním je získání přístupu k účtu na sociální síti.
Tradičně budeme na takovéto jednání nahlížet optikou rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS). Ten posuzoval situaci, kdy se bývalý partner bez souhlasu své bývalé partnerky opakovaně přihlásil s pomocí svého telefonního čísla k jejímu soukromému účtu na sociální síť Facebook (3 Tdo 74/2023). Zde mohl sledovat a také volně nakládat s daty v podobě příspěvků, fotografií, a zejména pak měl přístup ke všem zprávám a jejich obsahu v messengeru. Tyto pak bývalý partner využil přinejmenším v rámci komunikace s touto bývalou partnerkou, tj. poškozenou (ve vztahu k námitkám týkajícím se péče o nezletilé děti).
NS poukázal na to, že neoprávněným přístupem k počítačovému systému (hackingem) se rozumí přístup, který není povolen majitelem systému či jiným držitelem práv k systému nebo k jeho části nebo který není povolen vnitrostátními právními předpisy, jímž si pachatel umožnil volnou dispozici s počítačovým systémem. Části počítačového systému úzce odvisí od jeho architektury a obecně je vždy tvoří klientské prostředí, komunikační infrastruktura a systémové servery. Pro spáchání výše uvedeného trestného činu je pak podstatné, že nezáleží na tom, jak pachatel se získanými daty naloží, proč takto jednal atp., neboť je postihován již samotný přístup k těmto datům. Pachatel v tomto případě využil heslo, které měla poškozená uložené v elektronickém zařízení.
Z výše uvedeného lze také dovodit, že po rozpadu partnerského vztahu by mělo být pamatováno na ochranu digitálních dat ve smyslu zamezení přístupu k těmto datům např. na sociálních sítích (změna hesel a tak podobně) nebo blokace geolokačních služeb.
