Pokud jde o samotné řízení před rozhodčím soudem, je nutno si uvědomit, na koho se lze tedy vlastně obrátit. Především zde mezi stranami musí být sjednána smlouva o rozhodci, resp. rozhodčí doložka (viz minulý článek), kdy si strany zvolí buďto rozhodce, který zde bude figurovat jako rozhodce ke konkrétnímu sporu (tzv. rozhodce ad hoc) či se svěří do rukou tzv. stálého rozhodčího soudu.

Rozhodcem se totiž může stát každý občan České republiky, který je zletilý, bezúhonný a plně svéprávný, přitom je povinen zachovávat mlčenlivost a pokud přijme funkci rozhodce, musí se řídit souvisejícími právními předpisy. Rozhodcem se však například nemůže stát soudce.

Hovoříme-li výše o stálém rozhodčím soudu, bylo by vhodné uvést, že takovýmto soudem je soud zřízený na základě zákona, který vydává svůj řád (upravuje zejména řízení před tímto soudem). V České republice působí 3 stálé rozhodčí soudy, z toho pouze jeden je v zásadě univerzálním soudem pro řešení majetkových sporů. Tímto soudem je Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.

Výsledkem rozhodčího řízení je rozhodnutí v podobě rozhodčího nálezu, popř. usnesení pokud není rozhodováno o věci samé (neplatnost, neexistence rozhodčí doložky, či zpětvzetí žaloby). Rozhodčí nález musí být vyhotoven písemně, musí obsahovat odůvodnění a musí být podepsán alespoň většinou rozhodců. Rozhodčí nález má účinky pravomocného soudního rozhodnutí a je tzv. vykonatelný (je exekučním titulem pro vedení exekuce), a to po jeho doručení stranám. Strany se však mohou v rozhodčí smlouvě dohodnout, že rozhodčí nález může být přezkoumán jinými rozhodci. Dále lze zmínit i institut zrušení rozhodčího nálezu soudem, který však není řádným ani mimořádným opravným prostředkem. Účinky rozhodčího nálezu však nekončí za hranicemi ČR, nýbrž lze s ním operovat i v zahraničí, a to zejména díky tzv. Newyorské úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů (156 smluvních států).

Proč je tedy rozhodčí řízení zajímavou alternativou k řízení soudnímu? Především je rychlejší než soudní řízení, což je však na druhou stranu vykoupeno tím, že se zpravidla rozhoduje jednoinstančně (tedy bez odvolacího řízení). Jednání před rozhodčím soudem je neveřejné, včetně vyhlášení rozhodčího nálezu, dále je zde i jednodušší úprava dokazování.