Náležitý dohled je, s ohledem na judikaturu, nutno chápat v širším slova smyslu, tedy nejenom jako bezprostřední dozor vykonávaný nad nezletilým, ale i jako určitý soubor obecnějších opatření, která jsou vůči němu činěna. Nejedná se tedy pouze o bezprostřední zabránění či zákaz určitého škodlivého jednání, ale i o celkový přístup k výchově nezletilého a výchovné působení k tomu, aby závadné jevy v jeho chování byly odstraněny.
V případě výše zmíněných organizátorů lze pod náležitý dohled zařadit i vytvoření takových podmínek, a to prostřednictvím organizace her, praktické průpravy, náležitého poučení apod., za nichž lze co nejlépe předejít možnému vzniku rizika plynoucímu z činnosti nezletilých. Naproti tomu, za náležitý dohled nemohou být považovány situace, kdyby byl dohled za normálního běhu věcí vykonáván stále, nepřetržitě a bezprostředně. V takovém případě by se totiž osoby vykonávající dohled prakticky nemohly při vzniku škody zprostit své odpovědnosti. Při hodnocení toho, zda daná osoba zanedbala povinnost náležitého dohledu, hrají svou roli i další okolnosti, jako např. věk, povahové vlastnosti a celkové chování a vystupování nezletilého.
Zanedbání náležitého dohledu bylo soudem např. prokázáno vedoucímu oddílu na letním táboru, který neměl pod kontrolou jednání devítiletého nezletilého (NS 25 Cdo 1091/2020). Tento si před chatkou ořezával klacek, svezla se mu ruka a ostřím kapesního nožíku způsobil vedle něj stojícímu kamarádovi újmu na zdraví – vážné poranění oka. Soud dospěl k závěru, že je-li potenciálně nebezpečný předmět svěřen dítěti ve věku, v němž není schopno předvídat v celém rozsahu následky svého jednání při zacházení s věcí, byť si její rizikový potenciál může uvědomit, musí tomu být uzpůsoben dohled tak, aby k použití nožíku nedošlo zcela mimo kontrolu dospělého a mimo dosah jeho návodu na bezpečné nakládání s ním. Vedoucí před tímto incidentem totiž pouze vydal pokyn, aby děti nevytahovaly uschované nožíky ze zavazadel; dodržování pokynu však následně ani zběžně nezkontroloval.
