V následujících dvou článcích se vám pokusíme shrnout ty nejpodstatnější změny, které v oblasti oddlužení nastanou. První novinkou je změna způsobů plnění oddlužení, které bude možno plnit
a) splátkovým kalendářem při současném povinném zpeněžení majetkové podstaty nebo
b) pouhým zpeněžením majetkové podstaty (tedy majetku dlužníka).

Splátkový kalendář, jako samostatný způsob plnění oddlužení přestane existovat, respektive bude samostatným způsobem plnění oddlužení pouze v případě, že dlužník nebude disponovat v zásadě žádným majetkem. Oddlužení tak nově téměř vždy, vedle příjmu, postihne i majetek dlužníka.

Dále se mění definice tzv. podřízených pohledávek, za které se budou považovat také úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů a smluvní pokuta sjednaná pro případ prodlení s plněním přihlášené pohledávky.

Nově insolvenční zákon pevně stanoví pořadí uspokojování pohledávek při oddlužení, takže insolvenční správce bude při oddlužení hradit postupně pohledávky v pořadí dle devíti skupin, jako např. odměnu a hotové výdaje správce, výživné, odměnu sepisovatele návrhu na povolení oddlužení, náklady spojené s udržováním a správy majetkové podstaty, ostatní pohledávky za podstatou, nezajištěné pohledávky.

Povolení oddlužení bude možné v případě, že dlužník v návrhu na povolení oddlužení osvědčí schopnost v průběhu řízení hradit v plné výši

–   odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce,
–   výživné ze zákona a
–   odměnu sepisovatele insolvenčního návrhu

a současně stejnou částku hradit ostatním věřitelům, tj. věřitelům pohledávek za majetkovou podstatou, pohledávek postavených jim na roveň a přihlášeným nezajištěným věřitelům.

Obecně lze shrnout, že podmínky pro povolení oddlužení zůstanou stejné, jako tomu bylo doposud. Změny však nastanou, pokud jde o kritéria pro splnění oddlužení, o tom si však povíme v dalším článku.