Jak nedávno judikoval Nejvyšší správní soud i Ústavní soud, je nutno upozornit na fakt, že není rozdíl mezi tím, z jakého zdroje alkohol pochází, podstatná je jeho přítomnost v těle řidiče. O tom se poměrně nedávno přesvědčil nejmenovaný řidič osobního motorového vozidla, jemuž byla na základě dechové zkoušky, po odečtení odchylky měření a odchylky fyziologické, včetně přepočtu alkoholu v dechu na alkohol v krvi, naměřena hodnota 0,03 promile alkoholu v krvi. Řidič se bránil tím, že alkohol před jízdou nepožil, neboť byl nemocen, užíval antibiotika a k tomu preventivně léky – např. Bromhexin či Stoptussin. Jediný alkohol tudíž mohl pocházet pouze z těchto léků, přičemž dle argumentace řidiče v příbalových informacích nebyl uveden zákaz řízení motorových vozidel.
Soud nicméně dovodil, že např. z příbalové informace k léku Stoptussin vyplývá, že obsahuje 38 objemových procent alkoholu, a že tedy může nepříznivě ovlivnit řízení motorových vozidel. Rozhodnutí o spáchání přestupku tak bylo potvrzeno a řidič byl potrestán nejnižší možnou sankcí, a sice pokutou 2.500,- Kč a zákazem řízení motorových vozidel v délce 6 měsíců. V případě překročení hranice 1 promile by se však už jednalo o trestný čin.
Z výše uvedeného lze učinit jednoznačný závěr, že při řízení motorového vozidla musí být řidič maximálně soustředěný a obezřetný, přičemž cílem právní úpravy je absolutní vyloučení konzumace jakéhokoliv alkoholu před jízdou či během ní. Není tedy rozhodné, jaká je příčina přítomnosti alkoholu v těle, resp. v krvi řidiče, kterého tak neomlouvá ani skutečnost, že jeho zdrojem byla např. aplikace léku. Zákon je v tomto ohledu nekompromisní a názory řidičů, kteří požití alkoholu před jízdou berou na lehkou váhu, jsou zcela nezodpovědné, neboť tím hazardují nejen s životy svými, ale i s životy ostatních účastníků silničního provozu. Jedno je jisté, zdraví máme jen jedno.
