Jedná se typicky o místo, kde manželé spolu trvale žijí, podílejí se na úhradě svých životních potřeb nebo si navzájem poskytují osobní péči. Rodinná domácnost je pak nadána jistou formou ochrany, neboť pokud má alespoň jeden z manželů právo nakládat s domem nebo bytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, a tohoto domu nebo bytu je k bydlení manželů nebo rodiny nezbytně třeba, musí se dotyčný manžel zdržet všeho a předejít všemu, co může bydlení znemožnit nebo ohrozit. Pod tímto ohrožením si můžeme představit právní jednání manžela, které by mohlo vést k prodeji samotného domu, znemožnění přístupu do domu atp. Variací jednání je bohužel mnoho, ať už samotná pohnutka manžela může být jakákoliv. Pokud jeden z manželů takto jedná bez souhlasu druhého manžela, zákon „oklamanému“ manželu dává možnost dovolat se neplatnosti takovéhoto jednání.
Jak široce lze tedy chápat daný pojem obydlí manželů? Tuto otázku se pokusil ve svém nedávném rozhodnutí zodpovědět Nejvyšší soud (21 Cdo 252/2021). Ten především uvedl, že pojem obydlí nelze chápat stavebnětechnickým způsobem omezeným čtyřmi stěnami a střechou stavby domu. Jde naopak o prostor, který člověk jako soukromý vymezil a ve kterém žije svůj soukromý a rodinný život. Soud při svých úvahách vycházel např. také z toho, že v rámci insolvenčního řízení (při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty) není dlužník povinen vydat insolvenčnímu správci své obydlí, ledaže ze zprávy pro oddlužení vyplývá, že jeho hodnota přesahuje hodnotu určenou podle příslušného nařízení vlády (neplatí u obydlí, k němuž věřitel uplatnil právo na uspokojení ze zajištění).
Soud tak dospěl k závěru, že obydlí a s tím související ochrana ve smyslu výše uvedeného může zahrnovat nejenom vlastní dům jako stavbu a pozemek, na němž se dům nachází, ale i pozemek k domu přiléhající, tvoří-li s ním jeden funkční celek za účelem bydlení. To vše za předpokladu, že předmětné „závadné“ jednání znemožňuje nebo ohrožuje bydlení manželů nebo rodiny. Tímto pozemkem pak může být, mimo jiné, i pozemek zajišťující přístup k domu nebo pozemek, jenž je přilehlou oplocenou zahradou.
