Odvolání daru pro nevděk

V dnešním článku volně navážeme na jeden z dřívějších příspěvků (Na co pamatovat při darování), a to přiblížením si jednoho z důvodů, se kterým občanský zákoník spojuje odvolání daru. Tímto důvodem (vedle odvolání daru pro nouzi) je nevděk obdarovaného.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

A jak už to tak v právu bývá, ani posouzení nevděku, popř. jeho vnímání ze strany dárce, nemusí být a často není jednoduché. Odvolání daru pro nevděk totiž není vázáno na nějaký rozmar dárce, na základě kterého se rozhodne žádat po obdarovaném vrácení daru, nýbrž má svá specifika.

Předně, zákon stanoví, že ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy (objektivní hledisko), může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. V tomto směru tak již neobstojí vymezení nevděku jen jako chování v rozporu s dobrými mravy, jako tomu bylo dříve. Nově je třeba vnímat to, zdali obdarovaný svým jednáním dárci ublíží (subjektivní hledisko).

Jak vyplývá mj. z rozhodnutí Nejvyššího soudu (33 Cdo 1792/2023), z hlediska naplnění podmínek pro možnost odvolání daru pro nevděk je proto v každé konkrétní věci nutno zabývat se tím, zda se obdarovaný vůči dárci dopustil jednání zjevně porušujícího dobré mravy, včetně toho, zda takovým jednáním úmyslně nebo z hrubé nedbalosti dárci ublížil. Jde-li o zjevnost, pak se tím myslí jeho očividnost navenek, kterou není třeba bez dalšího hlouběji dokazovat. Rozhodujícím má být především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k důvodnému závěru o patřičnosti odvolání daru.

Pouhé subjektivní přesvědčení dárce o tom, že obdarovaný se vůči němu zachoval nevděčně (tj. vnímá skutek obdarovaného jako ublížení), samo o sobě nepostačuje k úspěšnému odvolání daru. O nevděk se nemůže jednat např. ani tehdy, pokud dárce pouze nesouhlasí s tím, jak obdarovaný s darem hospodaří. Nutno je však také pamatovat na lhůtu k odvolání daru, kterou zákon stanoví na jeden rok ode dne ublížení dárci (objektivní), ale dozví-li se o tom dárce později, tak jeden rok ode dne, kdy získal vědomost o důvodu odvolání daru (subjektivní).

Další zprávy z regionu