Dále pak také nesmíme zapomínat např. na trest zákazu činnosti (od jednoho do šesti měsíců) v důsledku spáchání tzv. sledovaného přestupku v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců; bez ohledu na bodový stav (např. opakované překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o 20 km/h a více nebo mimo obec o 30 km/h a více).
Další rovinu negativního dopadu opakovaného páchání dopravních přestupků můžeme nalézt v trestněprávní oblasti, a to u osoby podmínečně odsouzené, resp. které byl uložen podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody. Za splnění stanovených předpokladů soud podmíněně odloží výkon trestu pod podmínkou, že odsouzený ve zkušební době povede řádný život (mj. bude dodržovat právní řád; nebude zneužívat svých práv vůči ostatním atd.). Maximální délka zkušební doby je pak 5 let. V případě, že odsouzený ve zkušební době řádný život nevede, soud zpravidla rozhodne o tom, že se odsouzený posadí za mříže.
V rámci své rozhodovací praxe se Ústavní soud (ÚS) v nedávné době vyjádřil k tomu, jaký vliv může mít opakované páchání dopravních přestupků na vedení řádného života podmíněně odsouzeného (IV. ÚS 2193/23). ÚS především připomněl, že institut podmíněného odkladu výkonu trestu odnětí svobody představuje pro pachatele trestného činu příslovečnou druhou šanci, která je mu soudem poskytována, aby se vyhnul pobytu ve vězení. Je proto zcela legitimní po podmíněně odsouzeném požadovat, aby se (alespoň) v průběhu zkušební doby vystříhal i méně závažných protiprávních jednání, tedy např. právě přestupků v dopravě. Ačkoliv ÚS v konkrétním případě připustil, že spáchání šesti přestupků na úseku dopravy v průběhu pětileté zkušební doby představuje v podstatě tu nejnižší intenzitu, s jakou lze porušit podmínku vedení řádného života, nejednalo se o dopravní přestupky malého významu (v daném případě šlo totiž o opakované překračování nejvyšší dovolené rychlosti v obci, telefonování za jízdy či nezastavení na „stopce“). Správný byl tak závěr o tom, že podmíněně odsouzený nevedl řádný život, tudíž bylo rozhodnuto o výkonu trestu.
Nejen z výše uvedeného tak vyplývá, že opakované páchání dopravních přestupků je krajně nežádoucí a je sankciováno přísnějšími postihy; v případě podmíněně odsouzených osob zcela zásadními.
