V reálném životě se však většinou setkáme se situacemi, že existuje minimálně jedna osoba, která se cítí být vlastníkem příslušného plotu. Osoba mající potřebu umístit do krajiny plot, by tak měla činit vždy na základě jednoznačného právního titulu. Odhlédneme-li od správně-právní problematiky povolení stavby, pak z hlediska soukromoprávního je důležité umístit plot na pozemek se souhlasem vlastníka pozemku. Ideální je postavit plot na pozemek svůj. To se také většinou všichni stavitelé plotů snaží. Problém však může nastat, pokud si hranici mezi svým a sousedovým pozemkem nenecháme správně zjistit (zaměřit) a plot postavíme tam, kde se domníváme, že hranice vede. Stalo-li se tak, je pak velmi důležité, kdy k této situaci došlo. Hraniční je datum 1.1.2014. Od tohoto data postavené ploty podléhají právnímu režimu „nového“ občanského zákoníku, z. č. 89/2012 Sb. Ploty vybudované dříve se posuzují podle „starého“ občanského zákoníku, z. č. 40/1964 Sb.
Jedná-li se o plot postavený do konce roku 2013 pak, je-li postavený na cizím pozemku, aniž by k tomu stavebník měl právo, jde o neoprávněnou stavbu. Vlastník pozemku se může obrátit na soud, aby rozhodl, co bude dál. Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení ze dne 14.10.2024 shrnul, že soud nejprve zkoumá, jakou měrou zasahuje stavba plotu do pozemku a zda nejde o neoprávněnou stavbu. Dojde-li soud k závěru, že jde o neoprávněnou stavbu, pak stavbou došlo k neoprávněnému zásahu do vlastnického práva majitele pozemku, který má právo chránit své vlastnické právo před soudem v řízení o vypořádání neoprávněné stavby. Pokud odstranění plotu nebude spojeno s neúměrně vysokými náklady, nebude ho proto možné považovat za neúčelný, ani nebude vhodné přikázat plot do vlastnictví vlastníka pozemku, či zřídit věcné břemeno za náhradu, soud rozhodne, že stavebník je povinen plot odstranit na vlastní náklady, a navíc nahradit žalující straně náklady řízení.
I u plotů postavených před koncem roku 2013 však může být aplikován současný občanský zákoník. Došlo by k tomu v situaci, že by stavba plotu zasahovala na cizí pozemek jen malou částí. Pak by se mohlo uvažovat o aplikaci ustanovení o tzv. přestavku (ve spojení s přechodnými ustanoveními).
