Úplatkářství obecně představuje značný nešvar, který se zřejmě nikdy nepodaří zcela vymýtit.
Dle trestního zákoníku se trestného činu podplacení dopustí ten, kdo sám nebo prostřednictvím jiného poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek jinému nebo pro jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, nebo kdo sám nebo prostřednictvím jiného poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek jinému nebo pro jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného. Spáchá-li takový čin vůči úřední osobě, může být „odměněn“ užitím vyšší trestní sazby. Podstatou jednání pachatele je pak jeho záměr dosáhnout toho, aby osoba, která obstarává věci obecného zájmu, vyhověla jeho požadavku. Zároveň se nevyžaduje, aby osoba, která obstarává věci obecného zájmu, úplatek, nabídku či slib pachatele přijala nebo s ním souhlasila. Ani odmítnutí úplatku nemá vliv na trestní odpovědnost pachatele za trestný čin podplacení.
Nabídnutím úplatku pak rozumíme jednání, kterým pachatel projevuje ochotu úplatek poskytnout proto, aby při obstarávání věcí obecného zájmu bylo jeho požadavku vyhověno. Je jím jakýkoli, ať výslovný, nebo konkludentní (jinak než písemně nebo ústně, tj. např. předání obálky s penězi) návrh na poskytnutí úplatku. Slib úplatku směřuje do budoucna, má se realizovat až po splnění další podmínky či podmínek. Oproti nabídce je slib zpravidla méně konkrétní. Ke spáchání trestného činu však nepostačí nedbalost, nýbrž úmysl (tj. přímý i nepřímý).
Pokud jde o vymezení obstarávání věcí obecného zájmu, tak se jedná o činnost, která souvisí s plněním úkolů týkajících se věcí obecného zájmu, tedy nejen rozhodování orgánů státní moci a správy, ale i jiná činnost při uspokojování zájmů občanů a právnických osob v oblasti materiálních, sociálních, kulturních a jiných potřeb (blíže viz usnesení Nejvyššího soudu, sp.zn. 4 Tdo 1002/2022).
Přičemž úplatek je vymezen jako neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění (může jít o „protislužbu“), které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok.
