V této souvislosti je proto vhodné připomenout, že práva cestujících v letecké dopravě upravuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů (dále jen „Nařízení“). Jednotlivá ustanovení tohoto Nařízení by měla být vykládána ve prospěch cestujících tak, aby byla zajištěna jejich vysoká úroveň ochrany.
Dnes si přiblížíme situaci, kdy je čas odletu cestujícímu uspíšen o více jak jednu hodinu. Touto situací a zároveň otázkou naplnění podmínek pro nárok na náhradu škody při zrušení letu se, mimo jiné, zabýval Soudní dvůr v řízení o předběžné otázce (C-146/20, C-188/20, C-196/20 a C-270/20).
Soudní dvůr zejména uvedl, že významné přesunutí letu na dřívější čas může způsobit cestujícím závažné nepohodlí stejně jako zpoždění letu, pokud v důsledku takového uspíšení tito cestující ztratí možnost volně nakládat se svým časem, jakož i organizovat cestu nebo pobyt v závislosti na svých očekáváních. Soudní dvůr proto dospěl k závěru, že pro účely Nařízení je nutno let považovat za zrušený, pokud provozující letecký dopravce uspíší let o více než jednu hodinu.
V případě zrušení letu má pak cestující právo na výběr mezi
– proplacením výdajů na letenku, a pokud má navazující let, tak na zpáteční let na letiště odletu při nejbližší příležitosti,
– přesměrováním letu do cílové destinace v nejbližším možném termínu nebo
– přesměrováním letu na pozdější dobu podle svého přání za srovnatelných dopravních podmínek s výhradou dostupnosti míst. Dále má právo na poskytnutí stravy a občerstvení, ubytování za daných podmínek a např. na dva telefonní hovory nebo e-maily.
Cestující, jehož let byl zrušen, však nemá právo na náhradu škody dle Nařízení, jestliže jej letecký dopravce informuje o zrušení ve lhůtách stanovených v čl. 5 odst. 1 písm. c) Nařízení (tj. více než 14 dní, mezi 14 a 7 dny, méně než 7 dnů) a nabídne mu přesměrování, které cestujícímu umožní odletět podle daného případu nejdříve jednu nebo dvě hodiny před plánovaným časem odletu a dosáhnout jeho cílového místa určení podle daného případu méně než čtyři nebo případně dvě hodiny po původně plánovaném čase příletu.
