Práva spotřebitele z vadného plnění v Polské republice – část IV.

V minulých článcích bylo popsáno, jak je v Polsku regulována odpovědnost prodávajícího za vady výrobku, avšak bez uvádění specifik vznikajících v případě uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku nebo mimo provozovnu prodávajícího.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Právě touto problematikou se bude zabývat dnešní článek.

Jedním z hlavních práv spotřebitele v případě smluv uzavíraných na dálku nebo mimo provozovnu prodávajícího je právo spotřebitele odstoupit od smlouvy bez nutnosti uvedení jakýchkoliv důvodů k tomuto odstoupení. V případě výše uvedených smluv může spotřebitel odstoupit od smlouvy v termínu 14 dnů od doručení věci, která je předmětem této smlouvy, a to i v případě, že se na věci nevyskytují žádné vady. Pokud spotřebitel nebyl ze strany prodávajícího informován o tomto jeho oprávnění, termín 14 dnů se prodlužuje až na 12 měsíců. Jestliže prodejce následně dodatečně poskytne spotřebiteli informaci o jeho oprávnění, je termín opětovně zkrácen na 14 dnů od poskytnutí této informace. K zachování uvedeného termínu postačí, aby spotřebitel před jeho uplynutím odeslal prodávajícímu prohlášení o odstoupení od smlouvy, a to v písemné formě – doporučenou listinnou zásilkou, nebo elektronicky, pokud prodávající takovouto možnost připouští. Předmětné prohlášení o odstoupení od smlouvy může být vyhotoveno na formuláři, který obsahuje příloha č. 2 k Spotřebitelskému zákonu [Ustawa z dnia 30 maja 2014 r. o prawach konsumenta (Dz.U. z 2020 r. poz. 287)].

Pokud spotřebitel předloží prodávajícímu prohlášení o odstoupení od smlouvy, je povinen prodávajícímu vrátit věc – předmět smlouvy nebo ji předat přepravci do 14 dnů od předložení prohlášení o odstoupení. Prodávající je v totožném termínu povinen spotřebiteli vrátit veškeré finanční prostředky, jež obdržel od spotřebitele v souvislosti se smlouvou. Prodávající může počkat s vrácením finančních prostředků do okamžiku, kdy od spotřebitele obdrží věc, která byla předmětem smlouvy, nebo do okamžiku, kdy mu spotřebitel doloží doklad o odeslání věci.

Obvyklé náklady na vrácení věci prodávajícímu hradí spotřebitel, ledaže prodávající prohlásil, že tyto náklady ponese, nebo neinformoval spotřebitele, že v případě odstoupení od smlouvy tyto náklady ponese spotřebitel. Spotřebitel odpovídá za zmenšení hodnoty věci, kterou má prodávajícímu vrátit, v případě, že věc ztratila na své hodnotě z důvodu nevhodného používání spotřebitelem před tím, než od smlouvy odstoupil.

Další zprávy z regionu