Jmenované ustanovení §7b umožnuje OČTŘ vydat příkaz, jímž uloží jakékoliv osobě (nikoliv pouze obviněnému či podezřelému), aby data uložená v počítačovém systému nebo na jakémkoli nosiči informací (např. pevný disk, flash disk, CD, Blu-Ray atd.), která tato osoba drží nebo je má pod svou kontrolou, uchovala v nezměněné podobě po dobu OČTŘ stanovenou a učinila potřebná opatření k tomu, aby nebyla zveřejněna informace o této její povinnosti uchovávat data. To vše pro případ, že je nutno zabránit ztrátě, zničení, nebo pozměnění dat důležitých pro trestní řízení.
Navíc, pokud je zde obava, že by mohlo docházet k pokračování či opakování trestné činnosti, mají OČTŘ možnost nařídit dané osobě, aby znemožnila přístup jiných osob k takovým datům.
Výše uvedené ustanovení by mělo pomoci OČTŘ účinně získávat klíčová data, jež budou použitelná jako důkazní prostředek, pokud se bude jednat o trestnou činnost ve věci fungování podvodných e-shopů, problematických webových uložišť v souvislosti s ochranou autorských práv či nenávistných projevů v kyberprostoru apod. Část odborné veřejnosti zde však vidí riziko v tom, že i sama policie může vydat příkaz bez předchozího souhlasu státního zástupce, a to za předpokladu, že souhlasu státního zástupce nelze dosáhnout a věc nesnese odkladu.
Příkaz lze vydat maximálně na dobu 90 dní, přičemž povinná osoba by neměla být detektivem ani vytvářet vlastní sledovací programy nad rámec svých systémů. Příkaz totiž vždy musí směřovat vůči konkrétním datům důležitým pro konkrétní trestní řízení, a to včetně řádného odůvodnění. Nicméně, tento příkaz vede pouze k uchování dat po stanovenou dobu a OČTŘ k nim mohou získat přístup až na základě dalšího postupu. Obava pramení také z možného nadužívání tohoto příkazu a široké možnosti jeho použití. Jako extrémní příklad je uváděn konkurenční boj obchodních společností v souvislosti s podáním účelového trestního oznámení, na základě kterého by mohly OČTŘ vydat příkaz vedoucí až k vypnutí celého e-shopu jedné společnosti.
