V případě stavby je nutné počítat s tím, že pokud stavba bude mít drobné vady, které nebrání jejímu funkčnímu nebo estetickému užívání, popř. stavbu lze užívat bez výraznějších omezení, tak Objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby. Objednatel však stále musí mít na paměti, že veškeré výhrady, drobné vady nevyjímaje, musí Zhotoviteli vytknout, jinak se v otázce uplatnění svých práv týkajících se zjevných vad dostává do značných problémů.

V situaci, kdy Zhotovitel při provádění díla zjistí, že v místě, kde je stavba realizována, panují nevyhovující podmínky např. z důvodu špatného geologického podloží a v podstatě brání dalšímu provádění díla, hovoříme o skrytých překážkách týkajících se místa. V tomto ohledu musí Zhotovitel oznámit Objednateli existenci skrytých překážek a navrhnout mu změnu díla. Pokud se obě strany nedohodnou na změně díla v přiměřené lhůtě, mají právo na odstoupení od smlouvy.

Důležitou roli v tom, která osoba bude odpovídat za vadné plnění, resp. za vady díla bude hrát nové zákonné ustanovení týkající se solidární (tedy společné a nerozdílné) odpovědnosti zhotovitele, poddodavatele, resp. subdodavatele, dodavatele stavební dokumentace, či stavebního dozoru. Na tyto osoby v zásadě dopadá odpovědnost za vady díla, pokud „nebude prokázán opak“ (např. u stavebního dozoru tím, že vada stavby nebyla způsobena selháním stavebního dozoru, nebo u dodavatele stavební dokumentace tím, že vada stavby nebyla způsobena chybou projektu).

Přestože takovéto pojetí odpovědnosti na první pohled bezesporu přináší posílení pozice Objednatele, samotná rovina prokazování skutečností, které vedly ke vzniku vad a kdo za ně odpovídá, však představuje komplikovanou směsici vztahů všech odpovědných subjektů včetně časově a finančně náročného hledání skutečného „viníka“.