Spoluvlastnictví; investice partnerů do společné věci

V dnešním článku volně navážeme na článek minulý, když se budeme zabývat investováním do společné věci v rámci spoluvlastnictví, a to zejména s ohledem na soužití nesezdaných partnerů.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Úvodem je vhodné uvést, že zákonná úprava majetkové společenství obdobné společnému jmění manželů nevymezuje. Druh a družka, kteří spolu žijí v nesezdaném partnerství tak mohou majetkové hodnoty nabývat buďto do výlučného vlastnictví každého z nich, nebo do spoluvlastnictví. To samé platí i pro závazky. Pokud pak druh a družka investují do společné věci (zpravidla nemovitosti), mohou mezi nimi následně vznikat pochybnosti o vypořádání investic v souvislosti s rozpadem jejich vztahu.

Nutno podotknout, že vycházíme ze skutečnosti, že investice do společné věci byla provedena daným druhem/družkou se souhlasem toho druhého. V takovém případě vzniká investující/mu družce/druhu právo na úhradu vynaložených prostředků. Není-li mezi nimi (obecně mezi spoluvlastníky) dohodnuto, jakým způsobem se budou na těchto investicích podílet, je rozhodující velikost jejich spoluvlastnických podílů.

Z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (22 Cdo 478/2022) pak také plyne, že vynaložil-li některý ze spoluvlastníků se souhlasem ostatních (či na základě principu majority) investici na společnou věc, jsou její části připadající na spoluvlastnické podíly neinvestujících spoluvlastníků splatné (nebyla-li mezi spoluvlastníky uzavřena jiná dohoda) již za trvání spoluvlastnictví, nikoliv až po jeho zrušení a vypořádání. Skutečnost, že spoluvlastníci spolu žili v nesezdaném partnerském svazku, neovlivňuje sama o sobě posouzení požadavku jednoho ze spoluvlastníků na vypořádání investic vynaložených na věc ve spoluvlastnictví takových osob (tzn., že spoluvlastník se vypořádání investic nemůže bránit pouze odkazem na společné soužití a z toho plynoucí uhrazování společných potřeb, bez ohledu na konkrétní majetkové vztahy).

Při posuzování toho, jakým způsobem investice náležitě vypořádat, je pak tedy nutno se zabývat povahou a výší investic druhem/družkou vynaložených na společnou věc (v tomto směru se bude přihlížet k tomu, na základě jakého právního jednání byly tyto investice uskutečněny a jaké osoby byly subjekty těchto jednání, a zároveň, jakým způsobem se spoluvlastníci podíleli na úhradě dluhů plynoucích z jednání, na jejichž základě došlo k investicím do společné věci).

Další zprávy z regionu