Ústavní soud ve své judikatuře vymezil kritéria pro svěřování dětí do péče, která by měla být v každém konkrétním případě pečlivě zkoumána. Jsou jimi:
1) Existence pokrevního pouta mezi dítětem a osobou, která usiluje o svěření dítěte do péče;
2) Míra zachování identity dítěte a jeho rodinných vazeb;
3) Schopnost osoby, která usiluje o svěření dítěte do péče zajistit jeho vývoj a fyzické, vzdělávací, emocionální, materiální a jiné potřeby;
4) Přání dítěte.
Pokud některý z rodičů výše uvedená kritéria splňuje výrazně lépe, má se za to, že je v zájmu dítěte, aby bylo svěřeno do péče právě tohoto rodiče. Avšak v případě, kdy oba rodiče splňují tato kritéria v podstatě stejnou měrou, je potřeba vycházet ze skutečnosti, že je v zájmu dítěte, aby bylo za těchto okolností svěřeno do péče obou rodičů.
Nutno však upozornit na to, že ani splnění výše uvedených kritérii oběma rodiči zhruba stejnou měrou nezakládá automaticky nárok na svěření dítěte do střídavě péče. V každém konkrétním případě je totiž potřeba respektovat a hájit nejlepší zájmy nezletilého zkoumáním dalších relevantních kritérií, která mohou mít vliv na vhodnost střídavé péče. Jsou jimi např. situace kdy:
• střídavá péče by vzhledem ke specifickému zdravotnímu a psychickému stavu dítěte představovala nepřiměřenou zátěž pro dítě (např. kdy je dítě silně fixováno na jednoho rodiče, autista, apod.);
• rodiče žijí ve velké vzdálenosti od sebe, kdy tato by mohla narušit např. školní docházku, mimoškolní aktivity, apod.;
• špatná až konfliktní komunikace mezi rodiči, která negativně ovlivňuje rozvoj a charakter dítěte a kvalitu prostředí ve kterém je vychováváno (v důsledku „boje“ o dítě).
V jednom z posledních nálezů Ústavní soud dospěl k závěru, že nástup dítěte do první třídy nepředstavuje automatický důvod bránící střídavé péči, a to dokonce ani v případě, kdy rodiče nebydlí v jednom městě, a dítě tak musí navštěvovat dvě různé školy. Zde je potřeba důkladně zkoumat začlenění dítěte do obou třídních kolektivů, s čímž souvisí psychická odolnost konkrétního dítěte, které je vystaveno střídání školního prostředí, rozdílným učebním návykům či omezení volnočasových aktivit.
