Jednoznačnou odpověď poskytl Nejvyšší soud až ve svém novém rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 416/2020 vydaném na konci minulého roku.
Občanský zákoník v případě koupě spotřebního zboží, tedy zboží koupeného od podnikatele nepodnikatelem, zakotvuje, že práva z vad tohoto zboží je možné uplatnit pouze v zákonné záruční době 24 měsíců od převzetí zboží. Občanský zákoník pak vymezuje práva z vadného plnění v případě vad spotřebního zboží, přičemž jedním z nich je právo na dodání nové bezvadné věci nebo výměnu vadné součásti věci. Nezřídka kdy se stane, že i nová věc nebo vyměněná součást věci po čase vykážou vady. V praxi pak vyvstávala otázka, zda vady nové věci či nové součásti je možné uplatnit opět do 24 měsíců od jejich dodání nebo je nadále rozhodný okamžik pořízení původní věci. Tak tomu bylo i v případě řešeném ve výše uvedeném rozhodnutí Nejvyššího soudu – součást věci vykázala vadu a došlo k její výměně. Následně však tato vyměněná součást také vykázala vadu, přičemž však byla reklamována již po uplynutí oněch 24 měsíců od převzetí původního zboží.
Nejvyšší soud pak dospěl k závěru, že v případě reklamace vad vyměněného zboží je nutné vyjít z toho, že vady je možné uplatnit v době 24 měsíců od pořízení původního zboží, nikoli od uskutečnění výměny. Nejvyšší soud své rozhodnutí zdůvodnil zejména tím, že zákonná povinnost z vadného plnění se váže k závazku prodávajícího zajistit, aby mohl kupující po určitou dobu, tedy 24 měsíců, věc bezvadně užívat, a neváže se tedy na věc jako takovou. Nejvyšší soud současně dodal, že pokud by měla po výměně zboží začít běžet nová 24 měsíční zákonná záruční doba, zákonodárce by to jistě upravil výslovně, jako tomu bylo ve starém občanském zákoníku.
Výše uvedené závěry se týkají zákonné odpovědnosti za vady, přičemž ta může být smluvně modifikována, případně může být sjednána záruka za jakost. Pokud však nebylo nic jiného sjednáno, je vhodné při opětovných reklamacích na výše uvedené závěry Nejvyššího soudu pamatovat.
