Výživné rozvedeného manžela

V minulých článcích jsme již výkladu podrobili úpravu výživného nezletilých a zletilých dětí, neprovdané matky, včetně práv a povinností zainteresovaných osob, přičemž dnes se zaměříme na úpravu výživného rozvedeného manžela.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Již na začátku můžeme uvést, že se jedná o institut, který se užívá spíše ve výjimečných případech nežli jako standard úpravy vztahů mezi rozvedenými manžely. To se odráží i v samotných podmínkách, které je nutno splnit pro jeho uplatnění a v dokazování jednotlivých skutečností.

Z dikce zákona vyplývá, že rozvedený manžel, který není schopen sám se živit, přičemž tato jeho neschopnost pramení z manželství nebo s ním souvisí, má právo domáhat se po druhém manželu v přiměřeném rozsahu výživného, lze-li to však po druhém manželu spravedlivě žádat. Přitom je potřeba zohlednit zdravotní stav, věk manžela v době rozvodu nebo též péči o dítě.

Zde se opět dostáváme k tomu, že podmínky pro přiznání výživného rozvedeného manžela musejí být naplněny objektivně. Nelze vycházet pouze ze subjektivního tvrzení rozvedeného manžela, že se mu rozvodem zhroutil celý svět a druhý manžel by za to měl lidově řečeno pykat. Pro přiznání výživného, příp. určení jeho výše, je důležité zkoumat, jak dlouho manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakým způsobem si rozvedený manžel vede v zaměstnání (nemůže např. dlouhodobě nalézt odpovídající zaměstnání aj.), zdali se nemůže dostatečně zabezpečit sám, např. prostřednictvím vlastního majetku, jak se staral o rodinnou domácnost, či zdali se vůči druhému manželu nedopustil jednání, jež se přibližuje trestnému činu, apod.

Zákon preferuje dohodu rozvedených manželů o výživném, nicméně představa, že by se tito spolu na výživném dohodli, zdá se býti v drtivé většině případů utopická. Potom je nutno obrátit se na soud.

Rozvedený manžel v zásadě nemá právo žádat výživné v takovém rozsahu, jež by mu zajistilo stejnou životní úroveň jako za trvání manželství, až na případy tzv. sankčního výživného. Musí být však prokázáno, že rozvedený manžel rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s ním nesouhlasil, přičemž mu byla v souvislosti s rozvodem způsobena závažná újma. Právo na sankční výživné má rozvedený manžel jen po dobu okolnostem přiměřenou, maximálně však po dobu 3 let od rozvodu.

Závěrem dodáváme, že právo rozvedeného manžela na výživné zaniká vstupem do nového manželství, příp. registrovaného partnerství.

Další zprávy z regionu