Zdánlivě jednoduché kritérium však v sobě skrývá řadu úskalí, které si v tomto článku ve stručnosti přiblížíme. V úvodu je vhodné upozornit i na to, že vyživovací povinnost rodičů k dětem není závislá na dosažení určitého věku nebo podmíněna ukončením určitého stupně vzdělání.
Z rozhodovací praxe Ústavního soudu (viz např. nález, II. ÚS 1487/23-3) vyplývají některé podmínky, které by měly soudy zkoumat při rozhodování ve věci výživného zletilého dítěte (studenta). Studium by mělo především sloužit k prohlubování předchozího vzdělání, na které zpravidla navazuje, resp. mělo by vést k lepším budoucím vyhlídkám zletilého dítěte na získávání prostředků pro své životní potřeby prací. Mělo by se tedy jednat o soustavnou přípravu na budoucí povolání. Soustavnost však neznamená, že by studium nemohlo být přerušeno a jednotlivé etapy studia na sebe musely bezprostředně navazovat – vyživovací povinnost se proto může obnovit v důsledku obnovení soustavné přípravy na budoucí povolání. Obnova zaniklé vyživovací povinnosti přichází v úvahu tam, kde dítě ukončí své předchozí studium například z důvodů zdravotních, majetkových či prospěchových a po určité době po odpadnutí překážky ve studiu pokračuje. To neplatí, jestliže k ukončení přípravy dojde ze subjektivních důvodů, např. neomluvené absence nebo dobrovolného ukončení studia.
V žádném případě by však nemělo jít o studium samoúčelné, kterým by si zletilé dítě pouze tzv. „prodlužovalo mládí“. Studium také nemůže být nekonečné. V tomto směru je třeba zvážit např. důvody předčasného ukončení řádného denního studia, dobu, která uběhla mezi ukončením středoškolského studia a novým studiem, jeho návaznost na dosavadní studium a možnost uplatnit vědomosti nebyté dosavadním studiem v nově nastoupeném studijním oboru.
Za situace, kdy studium nenese znaky soustavnosti a cílevědomosti, pak nelze na rodiči spravedlivě požadovat, aby vynakládal peněžní prostředky, které by ve svém výsledku nepřispívaly k osobnímu rozvoji dítěte. Zletilý by se tak měl věnovat studiu s dostatečnou péčí, měl by mít pouze přiměřené množství absencí nebo také vyvíjet úsilí k tomu, aby si zajistil nějakou formu přivýdělku (mj. i s ohledem na časovou náročnost studia).
