Výživné – změna poměrů

Dnes si přiblížíme situaci, ve které se může ocitnout každý rodič, jemuž byla stanovena vyživovací povinnost k dítěti. Totiž, může dojít k takovému sledu událostí, že tento rodič nebude schopen nadále plnit vyživovací povinnost v plném rozsahu.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Zákon stanoví, že změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Tato úprava je v zásadě použitelná i pro dítě zletilé dosud odkázané na výživu rodičem. Co je však myšleno změnou poměrů?

Předně je nutno poznamenat, že se musí jednat o podstatnou změnu poměrů.

Frekventovaným případem změny poměrů je ztráta zaměstnání u povinného rodiče. Přestože se jedná o výrazný zásah do osobní a majetkové sféry povinného rodiče, při posuzování toho, zdali je zde důvod pro snížení vyživovací povinnosti, nutno zkoumat všechny okolnosti. Zejména, jak dlouho stav nezaměstnanosti trvá, jakým způsobem se rodič staví k hledání nového zaměstnání s obdobným platovým ohodnocením, zdali se jednalo o skončení pracovního poměru z důvodů na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele apod. S tím souvisí i skutečnost, jak dalece se ztráta zaměstnání projeví v životě povinného rodiče. Pokud žil nadstandardním životem (koupě drahých automobilů, nemovitostí, luxusních dovolených) a po přechodnou dobu ztratí zaměstnání, soud k tomuto zpravidla přistupuje velmi komplexně (i s ohledem na tvorbu úspor apod.). Tedy, samotná ztráta zaměstnání ještě nemusí být důvodem pro změnu poměrů. Pokud se však povinný rodič dostane pod hranici životního minima, snížení vyživovací povinnosti se nabízí.

Dalšími případy změny poměrů mohou být insolvence povinného rodiče, výkon trestu odnětí svobody, trest propadnutí majetku, těžká zdravotní indispozice apod. Důležitou roli hraje rovněž vznik nové vyživovací povinnosti (např. povinnému rodiči se narodí dítě s novým partnerem/kou).

Vzhledem k nepřebernému množství situací, které mohou mít vliv na úpravu vyživovací povinnosti, soud vždy přistupuje ke každému případu návrhu na změnu vyživovací povinnosti zcela individuálně, s důrazem na přezkum objektivních i subjektivních příčin, které tuto změnu odůvodňují. Jedno z hlavních hodnotících kritérií pak představuje zájem dítěte na nerušeném psychickém a fyzickém rozvoji. Jelikož se musí jednat o podstatnou změnu poměrů, jsou na povinného rodiče kladeny poměrně vysoké nároky k prokázání podstatné změny dosavadního stavu.

Další zprávy z regionu